Braunův Betlém
Vážení návštěvníci, vcházíte do jedinečné přírodní galerie plastik vzniklé mezi léty 1723-1732 z popudu hraběte F.A.Šporka, založené na myšlence výtvarného ztvárnění přírodních skalních útvarů. Šporkovým cílem bylo vytvořit rozlehlý přírodní park s organicky zakomponovanými plastikami i architekturou, aby vznikl jakýsi okrsek pro meditace. Svou roli sehrál i Šporkova touha po originalitě, i spory se žírečskými jezuity, jimž se stal areál trnem v oku.
Autorem rozsáhlé sochařské výzdoby je Matyáš Bernard Braun (1684-1738) se svojí dílnou. Areál je nejen vrcholem Braunovy umělecké tvorby, ale zároveň světovým unikátem, jednou z nejzajímavějších a nejhodnotnějších památek barokního umění.
Dnes je z celého areálu zachován jen zlomek jeho původní podoby. Mimo pousteven, kaple sv. Kříže a dalších drobných staveb a plastik tu stávala skupina Krista pokoušeného Ďáblem, ukřižovaný Kristus malovaný na dřevě, dále "alej sedmi studánek" s fontánami z růžového mramoru. Do špitální zahrady v Kuksu byly později přemístěny sochy Velkého křesťanského bojovníka "Miles Christianus", sv. Jeronýma se lvem a Anděl Gloria. Dnes ztracená je skupina Hagarna poušti. Všechny sochy byly původně barevně pojednány - polychromovány. K devastaci a zániku části výzdoby došlo krátce po Šporkově smrti v r. 1738, za vpádu vojsk ve válkách o dědictví rakouské. Škody vznikly i v souvislosti se stavbou pevnosti Josefov v létech 1781-1787, kdy se v okolí těžil kámen.
','Nad poustevníkem je Šporkův znak a za ním pak umělá jeskyně. Uvnitř je tesaný korpus Krista, kamenné sedátko a otisk ruky. Podle tradice se každému kdo usedne splní přání, které má při vložení své ruky do otisku v kameni.','500','500'))
|
','Braun jej zachytil v okamžiku, kdy po letech samotyzaslechl hlasy a vylézá z jeskyně se podívat kdo ruší jeho klid.','400','470'))
|
','Postava ležícího světce na poušti, oděného ve velbloudí kůži. Vlevo od postavy je vytesán beránek, atribut Jana Křtitele.','400','470'))
|
','Braun si z legendy vybral okamžik, kdy po dlouhé samotě světec opět spatřil človéka. Spolu s Garinem tato socha patří k vrcholům Braunova díla, v nichž obraz duševního rozpolcení a vnitřního dramatu působí nejsugestivněji a dosahuje nejvýraznějšího citového vzepětí.','500','500'))
|
','Skupina Narození Krista, Klanění pastýřů a Příchod Tří králů. Nejrozsáhlejší plastika, která dala celému areálu jméno. Na rozdíl od dynamiky předchozích plastik zde dochází ke zklidnění.','500','500'))
|
','Špork jako velký příznivce tzv.perforsních honů v r. 1696 zakládá řád sv.Huberta. Proto se tento motiv objevuje i ve výzdobě Betlému','400','470'))
|
)
|
','Je zobrazena jako poustevnice. Socha uzavírá téma odříkání, života o samotě daleko od lidí, zobrazené v ostatních sochách. ','400','470'))
|
','I přes svou torzálnost je skupina velmi dynamická. Můžeme sledovat zvlněnou draperii, pro Brauna tak typickou.','400','470'))
|
|