Hořicko - Školy - Hořice prohrály, už nejsou městem škol Čtvrtek 24. srpna 2017 
Školy
 Mateřské školy
 mateřská škola Ostroměř
 Střední školy a učiliště
 Umělecké školy
 Základní školy


JÍDELNÍČKY
Napište nám
Kontakt
info@horicko.cz
Provozovatel www.horicko.cz
Prodejní akce

Reklama
Máme pro vás tip na skvělý dárek za vysvědčení, který vaše peněženka ve zdraví přežije:
počítačovou hru na CD/DVD v originálním obalu za neuvěřitelných 49,- Kč.

www.HORICKO.cz
stáhnout
[CNW:Counter]
Hořice prohrály, už nejsou městem škol

Od sloučení hořických středních škol do celku s názvem Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ, Hořice uplynuly přibližně tři roky.

Výrazná administrativní změna mimo jiné znamenala odchod dlouhodobého ředitele gymnázia Josefa Lindauera, který ve funkci působil zhruba dvacet let a který záměr kraje jakožto zřizovatele škol ostře kritizoval.
Jak po třech letech vznik spojených škol hodnotí? Nenašel nakonec pro postoj Královéhradeckého kraje pochopení? Josef Lindauer sám říká, že po svém odchodu se snaží držet mimo veřejné dění, Jičínskému deníku však poskytl exkluzivní rozhovor.

Pane Lindauere, přímá otázka na úvod. Bylo, či nebylo sjednocení většiny hořických středních škol adekvátním krokem a mělo to vliv na vznik soukromého gymnázia?
Musím nejprve dodat, že kromě sloučení škol došlo ke zrušení čtyřletého gymnázia a jednoho oboru obchodní akademie.Jsem přesvědčený, že to byl veliký a podivný omyl, kterým trpí celé Hořice a je ohrožena jejich pověst. Dodnes jsem nenašel opravdový důvod k této optimalizaci. Platí to i celostátně. Kraje ruší gymnázia, současné ministerstvo školství chce snížit dotaci soukromým školám a od roku 2016 chce zavést jednotné přijímací zkoušky, které mají ve svém důsledku přístup ke gymnaziálnímu vzdělávání dále omezit. Nikdo neumí uspokojivě vysvětlit proč. ČR má ve srovnání se zeměmi OECD zdaleka největší poměr těch, kdo procházejí odborným středoškolským vzděláním, na úkor toho všeobecného (gymnaziálního). Statistiky nezaměstnanosti jednoznačně ukazují, že absolventi gymnázií jsou daleko lépe uplatnitelní. Uchazeči, rodiče i obce chtějí mít srovnatelnou možnost vzdělávání v místě svého bydliště. Zdá se ale, že jedinou možností, jak toho dosáhnout, je partyzánským způsobem se pokusit, navzdory oficiální vzdělávací politice, zachovat šanci na budoucnost. A tak nám v Hořicích vzniklo soukromé gymnázium.Současný stav je tedy důsledkem jednostranných nedomyšlených opatření zřizovatele, který nebral v úvahu veřejný zájem. My jsme se bránili, argumentovali a dokonce stávkovali.

Statistické údaje, kterými krajský úřad ospravedlňoval slučování i rušení středoškolských oborů v Hořicích, hovoří jasně. Byl prý přebytek studijních míst. Nebylo tedy sloučení škol nutné?
Podle tehdejšího radního Jiřího Noska v roce 2011 poměr vypadal následovně: 12 tisíc míst v prvních ročnících středních škol ku čtyři a půl tisíce žáků devátých tříd v celém Královéhradeckém kraji. Já ale mohu mluvit pouze za hořické gymnázium. Pokud vezmu například údaje z roku 2009, tak v budově tehdejší školy bylo šestnáct tříd, asi 437 žáků, to je průměr asi 27 žáků na třídu. Budova byla plná. Pokud ten nepoměr existuje, tak my jsme ho nezpůsobili.

Sloučení škol bylo také úsporným opatřením. Nedávno se také státní gymnázium odstěhovalo z tradiční budovy, kterou vlastní město. Královéhradecký kraj má svěřené prostředky, se kterými musí hospodařit.
Souhlasím. Jestliže ale studenty z plné budovy přestěhujete do jiné budovy, musíte za ně platit stejné provozní náklady. Tedy neušetříte nic. A nájem je pouze zástupný problém. Je-li budova vaše, musíte investovat. Podívejte se, jak se dnes v krajských školách a internátech mění okna, střechy a podobně. To je dobře. Není-li budova vaše, musíte platit nájem, ale už nemůžete investovat, to musí majitel. Existuje smlouva mezi městem Hořice a krajem, kde je uvedena výše nájmu, ale také je řečeno, že tyto peníze nemohou vylepšovat rozpočet města Hořice a musí se investovat zpět do budovy. To také můžete vidět, už se začala vyměňovat okna. Navíc město nabídlo kraji, že sníží nájem na jednu korunu. Kdybych byl soukromník, tak bych tuto nabídku okamžitě přijal. Měl bych budovu a město by se mi o tu budovu staralo.

Ale potenciálních úspor bylo přeci více. Sloučením Královéhradecký kraj ušetřil na platech ředitelů.
Tak počítejte se mnou. Dříve tady byly tři školy, tedy tři ředitelé a tři zástupci ředitele. To znamená, že šest osob mělo k normálnímu učitelskému tarifu příplatek a zároveň učili méně hodin.Dnešní stav je takový, že ve vedení je ředitelka a tři zástupci. Jenomže já vím, a to i přesto, že webové stránky střední školy o tom mlčí, že existují i takzvaní vedoucí učitelé pro gymnázium, obchodní akademii a zemědělskou školu. Zásadní věci rozhodují ředitelka a zástupci a vedoucí učitelé dělají takové podružnosti jako např. rozvrh hodin. Sečteme-li to, dává to celkem sedm lidí, kteří řídí podstatně méně žáků a učitelů. Kde je úspora na platech? Nedivme se, že se potom nedostává peněz pro řadového učitele. Měli bychom také přičíst náklady na těch 11 lidí z manažerského týmu, kteří tady po dobu tří let sjednocovali školství.

Není tajemstvím, že s nynějším vedením hořických středních škol jste silně nespokojen. Dokonce bych řekl, že mezi vámi a ředitelkou Hanou Richtermocovou je značná animozita.
Nemám rád cizí slova jako animozita, optimalizace, edukační činnost, klíčové kompetence apod. a tak to vyjádřím jasně česky. Profesí jsem učitel matematiky a posledních 20 let jsem byl ředitelem normálního gymnázia. Žádal jsem novou paní ředitelku o částečný úvazek matematiky. Bylo mi sděleno, že není o mě zájem. A když jsem navíc viděl, jak se ochotně a iniciativně zapojila do hořického školského experimentu, tak asi nemůžeme být kamarádi.

Paní ředitelka musela po nástupu do sjednocené školy řešit spoustu problémů.
Také si k tomu najala patřičný tým. Já jsem do tohoto týmu nebyl pozván a tak bych paní ředitelce tímto poslal několik rad.
Jako učitelka základní školy, která na střední škole ještě neodučila ani jednu vyučovací hodinu, by měla především rychle sbírat zkušenosti. Doporučil bych jí, aby hodně chodila na hospitace, zejména k těm zkušeným učitelům, kteří mají dvacet a více let praxe, aby poznala, že rozdíly mezi základním a středním školstvím jsou veliké. Jako ředitelka musí schvalovat volitelné předměty a pak i maturitní otázky. Proto by se určitě měla účastnit maturitních zkoušek jako člen maturitní komise, aby v praxi poznala, jak vše žáci i učitelé zvládají. Také bych doporučil hospitaci učitelů při své vlastní hodině. Předvedla by učitelům, jak si vlastně vyučování představuje. Přál bych jí také, aby mohla dovést k maturitě podobně úspěšného studenta, jako jsme měli my. Tento žák vynikal zájmem o chemii. Postupně se z něj stal takový odborník na chemii, že vyhrával všechny olympiády nejen v kraji, ale i v celé republice. Je i vítězem mezinárodní chemické olympiády, tuším to bylo v Tokiu. Nyní studuje v Oxfordu. Dnes ještě jednou děkuji všem učitelům, kteří se podíleli na jeho úspěchu, zejména paní učitelce chemie. Je mi však smutno z jedné věci. Tato paní učitelka chemie je dnes nezaměstnaná. Pro takového zkušeného pedagoga není ve sjednoceném hořickém školství místo.

Zpět k hlavnímu problému, což je nedostatek uchazečů o studium. Sloučením škol muselo dojít k větší naplněnosti tříd.
Mám velké obavy, že nikoliv. Vždyť jsme měli nejmenší počet žáků ve třídě 23 a byly tam i třídy s 34 žáky, průměr byl již uveden 27. Hořicím byly odebrány třídy s největším počtem žáků. Vezměte si současný stav. Běžné počty žáků ve třídách jsou jedenáct, patnáct, dokonce otevřeli třídu s devíti žáky. Celá školská oblast, která v jižní části města byla, je zničená. Bylo tady přes 600 studentů a byl tady pro ně odpovídající sportovní areál, internát, jídelna. Dnes je tady studentů polovina, tedy celý areál je využit asi z poloviny.

Promiňte, ale jestliže je v kraji 12 tisíc volných míst, ale jenom pět tisíc studentů, máme problém, který se musí řešit.
Jestli je to pravda, pak je to samozřejmě ohromný problém. Máme nakoupeny židle, stoly, skříně, počítače a další vybavení pro 12 tisíc žáků a ještě v těch budovách topíme a svítíme, ale máme k dispozici jenom 5000 studentů? Státní peníze se utrácí lehce, soukromník by si to asi nedovolil. Když se dítě narodí, na střední školu se dostane až za 15 let. Příslušné a zodpovědné orgány snad umí sčítat a mají těch 15 let čas, aby nachystaly patřičný počet židlí do středních škol. Tuto situaci někdo hodně nezvládl.

Jak byste tedy ten problém řešil?
Nechtějte, abych dával nějaké řešení, nejsem za to placen jako jiní, ale uvedu příklad z naší návštěvy ve městě Cottbus, to jsou výměnné návštěvy u Lužických Srbů. Město Cottbus se potýká s ještě větším problémem. Kromě menšího počtu narozených dětí došlo v jejich oblasti k útlumu těžby hnědého uhlí a tedy k velkému úbytku pracovních příležitostí. Ve městě jsou prázdné celé panelové domy. Ve školství byla situace řešena tak, že byl zveřejněn cílový stav za 5 let, tedy kolik škol a jaké školy ve městě budou. V této přechodné fázi se odbory se zaměstnavatelem dohodly, že učitelé budou pracovat na úvazek osmdesát procent, v přechodném období nebudou přijímáni noví pracovníci a budou zvýhodněni učitelé, kteří se odstěhují nebo půjdou do předčasného důchodu. U nás žádný cílový stav není znám. Je znám pouze pojem optimalizace a v Hořicích byly provedeny tři rozdílné pokusy, ten poslední je snad nejhorší.

Jaký je podle vás jejich výsledek?
Když shrnu dnešní stav, tak po sloučení škol ubylo osm tříd, to je asi 200 žáků. Práci ztratilo asi šestnáct kvalifikovaných učitelů. Byly zrušeny obory s naplněnými třídami. Naplněnost ostatních tříd se ale nezlepšila. To znamená dvě věci. Jednak těch 200 žáků je pryč, do sloučené školy nenastoupili (to je pro Hořice špatná zpráva), a jednak se nadále dotují podměrečné obory (to je špatná zpráva pro zřizovatele). Nejkřiklavější je obor Lyceum, který skomírá s počtem žáků od 10 do 15. Přitom gymnázium tady existuje již 70 let a lyceum bylo zřízeno asi před 8 lety a nikdy se nepodařilo naplnit třídu nad 20 žáků. Asi je absolvent lycea důležitější a kvalitnější než absolvent gymnázia. Podobné školské experimentování se také událo ve srovnatelných městech, v Nové Pace, Dvoře Králové nad Labem, Novém Bydžově. Všechna tato města svoje gymnázia uhájila. Jenom Hořice prohrály. Už nejsme městem škol. Zůstaly nám trubičky a kámen.

Něco optimistického na závěr by nebylo?
Školství je služba, kterou si platíme z daní. Mělo by sloužit občanům a především žákům. Nehledejme tedy vítěze a poražené, to nikam nevede. V Hořicích chceme dostupné a kvalitní vzdělání. Já věřím, že se ho dočkám.

Autor: Jan Jireš, jicinsky.denik.cz