Zvenčí už prakticky nelze poznat, že textilní podnik Mileta na konci předloňského roku zachvátil ničivý požár. Vnější plášť nové části haly už je na místě a v první polovině roku lze očekávat dokončení i vnitřních prací.

A nejen to, Mileta dokonce zvládá zvyšovat výrobu. Zákazníci mají o produkty zájem.

S těmito dobrými zprávami souvisí i vznik nových pracovních míst. Aby podnik mohl navýšit produkci, bylo třeba přijmout 30 lidí.

„Dodrželi jsme slovo, že nikoho nepropustíme. Naopak teď přibíráme," prohlašuje generální ředitel podniku Otakar Petráček s poukazem na neštěstí, které se stalo těsně před Štědrým dnem 2012. „Podstatné je, že zákazníci měli důvěru v to, že se nám podaří vše obnovit, proto neodešli ke konkurenci. V uvozovkách nás v dobrém donutili investovat do tkalcovny," hodnotí.

Mileta je největším zaměstnavatelem v Hořicích. Má skoro 400 zaměstnanců, mnoho z nich stahuje z celého regionu. Kdyby v prosinci 2012 hasiči nezvládli udržet oheň na předělové stěně, z hlediska zaměstnanosti by na Hořicku pravděpodobně nastala katastrofa.

Finální fáze výstavby se nyní uskuteční na etapy. Jako první bude zprovozněna výrobní hala, následovat budou skladové prostory a poslední přijdou na řadu kanceláře. Budou přesunuty do nových prostor. Výstavba je hrazena z pojistné částky 200 milionů korun (tolik činí i škody způsobené požárem). Suma ovšem zahrnuje i cenu zničeného materiálu. Podnik k tomuto přidává dalších 30 milionů na úpravu tkalcovny kvůli navýšení výroby.

„Jsme neustále v rukou počasí, které zatím bylo dobré. Nicméně nás stále ještě čeká práce s betonem. Pokud všechno půjde dobře, na přelomu března a dubna budeme instalovat stroje ve výrobní části. Následně chceme v rychlém sledu umístit techniku pro skladové hospodářství. Tedy v dubnu, nebo v květnu by mohla začít výroba v nových prostorách," rozvádí Otakar Petráček.

Růst poptávky není překvapivý, odráží prý dlouhodobý trend. Je také důsledkem toho, na jaký trh se Mileta začala orientovat. V současné době je důležitým odbytištěm takzvaný „muslimský svět", tedy pruh států od Senegalu po Omán. Směřuje do něj asi pětina produkce. Textilka též vyrábí košiloviny, které rovněž vyváží. Odbytiště je po celém světě a podle Otakara Petráčka nelze jmenovat jednu, nebo několik lokalit.

Mileta každopádně již nevyrábí tradiční kapesníky, z portfolia je vyškrtla před necelými deseti lety.
Lze tedy říct, že požár podnik spíše jenom pozdržel v rozvoji, zlomit ho nedokázal. „Teď už i pomalu přemýšlíme o slavnosti při otevření," naznačuje ředitel.

Připomeňme si, že ničivý požár zavinila vadná zářivka v přípravně. Po zahoření v časně ranních hodinách, v sobotu 22. prosince, došlo ke vznícení hořlavého materiálu. Hasiči vyhlásili poplach třetího stupně. Se živlem bojovalo osmnáct jednotek se sedmnácti cisternami a 150 příslušníků sborů. Jednalo se o jeden z největších zásahů za poslední dobu.

Oheň spolkl polovinu výrobních prostor. Naštěstí pro Miletu šlo hlavně o přípravnou sekci, tudíž škody na technologiích byly malé. Vedení textilky na počátku roku 2013 dokázalo vyjednat takzvaný outsourcing. To znamená, že uzavřelo dohody s konkurenčními firmami o poskytnutí provizorních prostor. Příprava materiálu tedy byla přesunuta mimo Hořice, čemuž se museli přizpůsobit i zaměstnanci Milety. Polotovary poté textilka převážela do své tkalcovny, kterou oheň díky hasičům nezachvátil.

Hořická textilka má indické vlastníky. Drží ji koncern jménem Alok.

Autor: Jan Jireš