Sto let uplyne příští měsíc od úmrtí Antonína Friče (1832-1913), známého geologa, paleontologa a zoologa, vědeckého pracovníka Národního muzea a jednoho z prvních českých profesorů přírodovědecké fakulty pražské univerzity. K tomuto výročí chce město Fričovi odhalit pamětní desku na budově místního muzea, které nese jeho jméno a jehož výstavbu před 110 lety navrhl.

"Původně se u příležitosti letošního výročí objevily i návrhy, abychom po Fričovi pojmenovali některou z ulic ve městě, ale žádná nová se zatím nerýsuje, proto jsme přistoupili k odhalení pamětní desky. Slavnostní program se uskuteční patnáctého listopadu a na jeho přípravě se podílí Národní muzeum, které chystá vydání publikace o Fričovi, dále spolek Frič a velký zájem projevila i paní Milena Černá, dlouholetá ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Profesor Antonín Frič si Bělohrad oblíbil jednak kvůli zdejším lázním, kde pravidelně absolvoval letní pobyty a léčebné procedury, a pak také díky různým geologickým nálezům v okolí. Zjistili jsme, že během svých pobytů v lázních, kde si léčil kloubní onemocnění, byl ubytován v dnešním pavilonu Janeček a do města sem za ním jezdily i další známé osobnosti, například Vojtěch Náprstek. Je možné, že se dozvíme i další informace díky zápůjčce dokumentů z Národního muzea," shrnul starosta Bělohradu Pavel Šubr.

Antonín Frič prosazoval myšlenku zřídit v Bělohradě městské muzeum, pro které z větší části sám shromáždil a také sestavil přírodovědeckou sbírku. O výstavbě budovy místní radní rozhodli v roce 1903 a už v roce 1904 byla poprvé otevřena.

Program u Fričova muzea začne 15. listopadu v 16 hodin a o hodinu později bude následovat koncert flétnového souboru Pifferaios. (jn)