Farmář Jaromír Musil z Chlumu u Hořic vstává každý den brzo ráno, aby podojil stovku krav. Čerstvé nepasterizované mléko pak rozváží do takzvaných mlékomatů, které fungují v Hořicích a nově i v Jičíně. Lidé si díky tomu mohou kdykoliv sami načepovat plnou láhev přímo v centru města. Stačí jediné, vhodit mince do zařízení na automatický výdej mléka. V Jičíně stojí druhý týden na pěší zóně a zájem o něj je zatím velký.
„Automat na mléko? Z naší strany to byl už zoufalý pokus udělat něco, aby dvacet let práce nepřišlo vniveč. Se synem jsme si řekli, že je to naše poslední šance, jak na farmě zachovat stádo čítající sto krav, protože jinak už opravdu hrozilo, že kvůli nízkým výkupním cenám s mlékem skončíme,“ říká Jaromír Musil.
Farmář z Chlumu není zdaleka jediný, koho podle Agrární komory drtí současná cenová politika v českém zemědělství. Soukromníci i družstva si dlouhodobě stěžují, že od nich mlékárny vykupují litr mléka za ceny, které jim nepokryjí ani výrobní náklady. Využili proto příležitosti a alespoň část čerstvého mléka se snaží prodávat sami prostřednictvím automatů. V ulicích mnoha českých a moravských měst jich spotřebitelé najdou už možná skoro dvě stovky.
„Musím to zaťukat, konkrétně v Jičíně jsem s odbytem zatím maximálně spokojený. Uvidíme, jak to půjde dál. Pouze musíme vychytat drobné nedostatky, protože v prvních dnech například zlobil lahvomat, takže z toho někteří lidé možná zpočátku byli trochu roztrpčeni,“ líčí farmář, který hospodaří na 160 hektarech pronajaté zemědělské půdy. Věří, že ustojí i nadcházející období, o kterém už teď ví, že ho navíc poznamenají také škrty v zemědělských dotacích.
Pořízení dalšího automatu do budoucna už ale neplánuje, pokrytí Jičína a Hořic je podle něj z hlediska poptávky v rámci okresu maximální.
„V Hořicích jsme byli s panem Švamberkem, majitelem obchodu na náměstí, na instalaci automatu dohodnuti během půl hodiny. V Jičíně nám jeho zprovoznění trvalo tři čtvrtě roku. Počáteční jednání s Teskem a Kauflandem vypadala sice nadějně, ale po měsících odkladů nám nakonec řekli, že nás k sobě nepustí. Začal jsem hledat jiné varianty, až jsem se náhodně potkal s panem starostou Pušem a on mi nabídl možnost umístění automatu na pozemcích města,“ vysvětluje Musil.
K přežití farmy podle něj stačí, když přes automaty prodá alespoň třetinu mléka a ostatní část produkce bude nadále dodávat do mlékárny v Novém Bydžově. „Za takové situace má pak pro nás produkce mléka smysl.“
Ředitelka oblastní agrární komory v Jičíně Hana Svatoňová se krokům farmáře Jaromíra Musila nediví, naopak mu dává za pravdu.
„Výkupní ceny mléka se u nás sice v poslední době trochu zvedly, ale stále to není o tolik, aby to zemědělcům pokrylo výrobní náklady. Mléčné automaty jsou možností, díky které mohou mléko prodávat spotřebitelům přece jen za lepší ceny. Je důležité, aby se zájem o čerstvé mléko rozšířil a udržel,“ soudí Svatoňová. (jn)