Je zámek v Lázních Bělohradě skutečně dílem velikána barokní architektury
Jana Blažeje Santiniho-Aichela? Na jakých důkazech byla teorie o Santiniho
autorství vystavěna? Jaké nové poznatky ji podporují nebo naopak vyvracejí?
Nakolik můžeme těmto úvahám věřit?
Přednáška, příznačně nazvaná „Santiniho tajemství" a představující pomyslnou
tečku za dosavadním bádáním o bělohradském zámku, zazní v pátek 26. ledna 2018
od 18.00 hod v Porotním sále jičínského zámku. Buďte u rozkrytí Santiniho
tajemství s námi!
Souhrnné kritické shrnutí dosavadních poznatků na poli dějin umění i svůj
vlastní přínos k problematice Santiniho autorství bělohradského zámku nám na
únorovém setkání Jičínské besedy přiblíží ředitel Národního památkového ústavu v
Josefově, pan Ing. Jiří Balský, který se danému tématu intenzivně věnoval
několik posledních let. Současně posluchačům představí i další vybrané stavby na
území Královéhradeckého kraje, o kterých víme či se o nich důvodně domníváme, že
jejich architektonický návrh vyšel ze Santiniho pera.
----------------
Milí přátelé,
když se řekne „to je od Santiniho", povětšinou zpozorníme a očekáváme, že
uvidíme a zažijeme něco, co má punc výjimečnosti. Zcela oprávněně. Jan Blažej
Santini-Aichel, geniální český architekt s italskými kořeny, dokázal za
přibližně 24 let aktivní architektonické tvorby navrhnout řadu zcela výjimečných
architektonických skvostů, které většinou dodnes zdobí českou i moravskou
krajinu a města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, kostel Nanebevzetí
Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné hory, chrám Jména Panny
Marie ve Křtinách nebo jedinečný Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na
Zelená hoře u Žďáru nad Sázavou.
Santini však projektoval nejen pro církevní řády, ale i pro šlechtické
zadavatele. A právě v seznamu Santiniho východočeských realizací panských sídel
najdeme nejen známý zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, ale i jeden
velký dráždivý otazník, který odborníkům nedává spát a opakovaně poutá jejich
pozornost - zámek v Lázních Bělohradě. Jeho vrcholně barokní přestavba z let
1720-1722 bývá připisována právě Santinimu, a to navzdory skutečnosti, že dosud
nebyl objeven žádný písemný pramen, jenž by toto autorství jakkoliv explicitně
dokazoval. Nakolik tedy můžeme těmto úvahám vůbec věřit, na jakých důkazech a
argumentech byla tato teorie vystavěna a jaký závěr vlastně můžeme pokládat za
konečný?
Autor:
www.lazne-belohrad.cz