Méně míst a větší komfort. Tak budou vypadat změny v Domově pro seniory. Přednost budou mít starší lidé místní a z okolních obcí, záležet bude i na věku a stupni postižení. Teprve pak přijdou na řadu zájemci z jiných oblastí.

Stanovili jsme jasná kritéria pro přijímání. Celkově chceme snižovat kapacitu domu a zároveň zlepšit kvalitu bydlení,“ řekl starosta Hořic Ivan Doležal. Dvoulůžkové pokoje by se tak měli změnit v jednolůžkové, aby vzniklo větší soukromí obyvatel.

O přednosti v přijetí bude rozhodovat i věk – nejstarší mají větší šanci. Podobně to platí i pro stupně postižení, zde budou upřednostňováni ti, jež potřebují největší péči. Hořický domov funguje hlavně z peněz státu a přispívá i město. Tento krok má vést k lepší nabídce zdejším lidem, ale také prodlouží tří až čtyř měsíční čekací lhůtu na umístění.

„Město nás dotuje a kapacita pro region stačí. Nemyslím to zle, ale proč bychom měli my platit za občana z jiných obcí, kde místa nemají, navíc na úkor komfortu?“ vysvětlila ředitelka Domova pro seniory Zorka Müllerová a dodala, že nyní je prioritou lepší bydlení. Podle ní senioři kolikrát raději bydlí sami a mají své soukromí, což je výhodnější i pro návštěvy a rodiny.

V současné době bydlí v tomto domově 152 důchodců, v budoucnu to bude jen 121. Ze zhruba stovky pokojů by se z nynějších 32 jednolůžkových měl jejich počet zvýšit na 69.

Do budoucna je v druhé budově plánován i domov pro osoby s různými stupni demence nebo se zvláštní péčí. Jedná se také o osoby mnohem mladší, které ale potřebují stálý dohled. Realizace projektu závisí na administrativě a provozním příspěvku státu.

Senioři před nástupem do domova většinou čekají, až někdo jiný umře. Je to bolestná skutečnost, která bohužel funguje ve většině krajů České republiky. Míst je málo, starších lidí hodně. Někde se čeká pár měsíců, jinde celé roky. Těžko říci, zda se dá krok hořické radnice ohodnotit palcem nahoru, nebo dolů. Uděluji proto oba dva.

Palec dolů za to, že se původní kapacita Domova pro seniory sníží ze 180 na 121. Chápu, že se nedostává na samotné obyvatele Hořic, protože je kolikrát předběhnou zájemci z jiné části kraje, ale v celkovém měřítku je to zase méně míst pro ty, kteří tuto péči potřebují. To ale neznamená, že je to krok nepochopitelný, řekla bych, že je dokonce logický.

Zároveň tedy musím udělit palec nahoru. Důchodci v Hořicích budou mít mnohem lepší podmínky na sklonku svého života a hlavně soukromí sami pro sebe a rodiny chodící na návštěvy. To nejdůležitější ale Hořičáci mají. Jistotu. Když budou chtít jít do domova důchodců, místo se zde pro ně určitě najde. Zuzana Koulová