Církev československá husitská Vás srdečně zve na pietní setkání

JMÉNEM PROTI ZAPOMNĚNÍ

 u příležitosti 70. výročí odsunu Židů z Hořic a okolí
v době nacistické okupace 14. 12. 1943.


Program

Pásmo vzpomínek účastníků odsunu v podání žáků ZUŠ Hořice

Slovo předsedy Židovské obce Praha — p. Františka Bányaie

Židovská modlitba za zesnulé El male rachamim

Psaní jmen do Knihy života účastníky setkání

Svědectví o naději

v neděli 16. prosince 2012 od 14 hodin

bývalá synagoga v Hořicích (Tovární ul.)
 

Po stopách hořických Židů

Židé se v Hořicích poprvé připomínají v 1. čtvrtině 16. století a pravděpodobně již v následujícím století se zde ustavila židovská obec, v 18. století byla postavena první synagoga a založena židovská škola, v 19. století budují židovští podnikatelé ve městě několik mechanických tkalcoven, město se rozrůstá početně i stavebně, sílí i židovská obec, která kolem r. 1850 čítá na čtyři sta příslušníků, tj. 10% všeho obyvatelstva. Ze tří lékařů jsou dva Židé, syn jednoho z nich buduje koncem století v Hořicích vzornou okresní nemocnici… Židé s námi žili po staletí a naše město jim vděčí za mnohé. Před 70 lety odešli, aby se již nikdy nevrátili. Nacistická genocida způsobila zánik kdysi prosperující komunity.

V předvečer 2. světové války čítala hořická židovská obec již jen pouhých 70 osob. V polovině června 1940 bylo ve městě zřízeno židovské ghetto v objektu bývalé Hirschovy vily čp. 495 v Karlově ulici a ve dvou dalších židovských domech – v čp. 167 v bývalé židovské škole na náměstí a v objektu zrušené firmy Munk a spol. čp. 676 v Husově ulici. Dne 14. prosince 1942 byla většina hořických Židů odvezena vlakem do Hradce Králové. Odtud pak byli dále deportováni do ghetta v Terezíně, kde řada z nich zahynula. Ostatní pak byli hromadnými transporty přesunuti do koncentračního tábora v Osvětimi. Mezi odvlečenými byli i starci a děti. Nejstarším byl Ervín Gráf z Hořic, v době transportu již téměř osmdesátiletý. První obětí se stal JUDr. Rudolf Brunner (*1880), hořický advokát a starosta židovské obce, který byl zatčen již 1. září 1939. Zemřel bez lékařské pomoci hladem, zimou a vysílením na židovském bloku koncentračního tábora Buchenwald v prosinci 1939. V Osvětimi v r. 1944 skončil i život významného hořického rodáka a vynikajícího českého chirurga MUDr. Jana Levita a jeho sestry Marie. Přežilo jen několik…


PhDr. Oldřiška Tomíčková