Braunův betlém - unikátní soubor soch vytesaných přímo do pískovcových skal v Novém lese nedaleko Kuksu - ničí nadměrná vlhkost a mech. Dosavadní pokusy státu o záchranu národní kulturní památky selhaly, a proto přes 1600 lidí z celé republiky podepsalo petici s žádostí, aby se přírodní areál vrátil zpět do majetku radnice ve Dvoře Králové nad Labem, jíž kdysi patřil. Dvorští zastupitelé však jejich návrh nevyslyšeli.

„Město na tak náročnou údržbu nemá peníze. Je nutné, aby v takové věci připadla role garanta státu,“ vysvětlil dvorský místostarosta Pavel Kraus, proč místní zastupitelé po několika odkladech kvůli získání podrobnějších informací, definitivně odmítli převzít Braunův betlém do své péče.
Dvůr Králové prodal na začátku 18. století hraběti Šporkovi takzvaný Nový les mezi Hřibojedy a Kuksem a ten ho využil právě pro vznik betléma. Později se pozemky dostaly zpět do majetku města, ale to je v roce 1952 převedlo na stát.

Braunův betlém každý rok navštíví desítky tisíc lidí. S nedalekým barokním areálem v Kuksu, vrchem Zvičinou nebo královédvorskou zoologickou zahradou tedy patří k největším turistickým lákadlům v regionu. „I proto se nějaké formy pomoci při jeho záchraně určitě nezříkáme. Musí však odpovídat našim možnostem,“ dodal místostarosta.

Betlémáři už památkářům nevěří Petici požadující převod betléma ze státu na město organizoval spolek Královédvorští betlémáři, jehož členové se snaží unikátní soubor soch v přírodě zachránit.
„S kolegy ve spolku si myslíme, že Braunův betlém mohou zachránit jen místní lidé, kteří tady žijí a mají k areálu vztah. Když vidíme, co se stalo za posledních deset let, kdy byl betlém nevhodnými zásahy poškozen a nikdo za to nenese odpovědnost, tak státním památkářům už nevěříme,“ řekl místopředseda Královédvorských betlémářů a hlavní iniciátor petice Leoš Pryšinger.

První program na záchranu Braunova betléma vypracovali pracovníci Národního památkového ústavu už v roce 1998 a rozplánovali jej na deset let.
„Stanovená doba uplynula a výsledek? Vyhodili milion korun za střechu nad hlavním reliéfem, která se musela zbourat, protože víc škodila, než pomáhala. Další peníze se utratily za bagrování kvůli odvodnění, jež také velké změny k lepšímu nepřineslo,“ zlobí se Pryšinger.
Podle něj by měli památkáři ze všeho nejdřív celý betlém podrobně zaměřit a získaná data využít k výrobě přesné kopie a tu vystavit na vhodném místě v nedaleké Žirči. Potom by se prý měl betlém odvodnit, zrestaurovat a následně dvakrát do roka opatřit postřikem proti mechům. „A takto ošetřený bych jej nechal dožít. To by bylo důstojné i finančně únosné,“ míní Pryšinger.

Šancí pro betlém je Granátové jablko. Ředitel krajského pracoviště Národního památkového ústavu v Jaroměři Josefově Oldřich Pešek má na záchranu Braunova betléma v mnohém podobný názor jako dvorští betlémáři: „Já sám jsem zastáncem toho, že je to přírodní areál, byl takto od začátku koncipován a měl by k tomu přírodnímu zase tíhnout. Měli bychom udržet to, co tam je, a prodloužit životnost areálu na co nejdelší dobu.“
Za základ záchranných prací považuje odvodnění areálu, jež by rád zaplatil z rozsáhlého půlmiliarodvého projektu Kuks - Granátové jablko, který chce za evropské peníze do roku 2012 ve spolupráci s ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem, Královéhradeckým biskupstvím, Řádem svatého Huberta, Farmaceutickou fakultou Karlovy univerzity a Univerzitou Hradec Králové uskutečnit Královéhradecký kraj.

„V současné době se dopracovává žádost o dotaci, která by měla být přibližně do konce měsíce podána. Počítáme s tím, že do ní bude zahrnut i Braunův betlém. Přibližně koncem ledna bychom měli vědět, zda projekt uspěl, či ne,“ informoval Pešek.
Předpokládá, že evropské peníze by šly především na odvodnění přírodního areálu.
„To je základ. Odvodněním snížíme jeden z faktorů, který zvyšuje vlhkost kamene. Také bychom chtěli betlém zrestaurovat, ale nejdříve musíme odstranit spodní vodu,“ řekl Pešek.

Případný další postup záchrany Braunova betléma není podle památkářů v této chvíli zcela jasný. „V jeho stanovení není jednotná ani odborná obec. To se ještě bude muset vyřešit. Ale výroba nějaké kopie Braunova betléma podle mě nepřipadá v úvahu,“ uvedl Pešek.
Ivan Truhlička