HOVORY MANKY SMIŘICKÉ
v Novinách Jičínska

Řeknu vám, že život opravdu tropí hlouposti. Nevím jak na Pace nebo v Hořicích*, ale včera jsem byla v Jičíně. Promiňte mi to, dáma nedáma - to město je plné psích lejn. 

Ono se to pro dámu nehodí psát o exkrementech, ale k čemu je nám veškerej půvab, když naše střevíčky za víc než tisícovku jsou poznamenané tím fujtajblem. Vyšla jsem z krámu na Husovce (hlavní třída města) a šlápla do lejna. Čokla, co to udělal, táhla na vodítku snaživá čtyřicítka. A ejhle, u výkladu postával policajt. Povídám mu, viděl jste co ten pes udělal? To by ta madam nemohla to h... uklidit? Podíval se na mě, pak na mý boty a pravil: "Nemohla, už jste ho rozšlápla." 

Pravda je, že nejen město po roztání sněhu je zkrášleno výkaly. Povídala mi kamarádka Draga, že i příroda je tímto fenoménem silně poznamenaná. Na druhou stranu má však s fekáliemi pozitivní zkušenost. Dříve, když se luftovala v neděli odpoledne na svých běžkách mezi Čeřovkou a Zebínem (pro Nejičíňáky dva kopečky na kraji města), tak sebou občas žuchla do sněhu. Od té doby, co je okolí běžecké stopy poznamenáno stopami psími, se musela doučit perfektně lyžovat, aby si na své sněhobílé větrovce po pádu neodnesla domů hnědý smradlavý flek. 

Tak mi promiňte téma, ale ono je těch h... opravdu všude plno.

* je to stejné i v Hořicích (poznámka redakce)