Od čtvrtka 19. února startujeme novou tradici, kterou jsou pravidelné čtvrteční večery v Sýpce s prodlouženou otevírací dobou: 10:00 - 21:30.
Mimo čtvrtků je kavárna s galerií otevřena ve středu a pátek až neděle v čase 10:00 - 19:00.

Aktuální výstava do 1.března 2026 se jmenuje STATUS INTERMEDIUS - obrazů liberecké výtvarnice Denisy Smetanové
Výstava představuje reprezentativní výběr z tvorby Denisy Smetanové. Tato souborná výstava není jen pohledem na plátno, je vstupem do jiného časoprostoru. Výstava je prodejní.

„Výstava Denisy Smetanové nabízí něco, co dnes často chybí – klid, ticho, prostor pro vlastní myšlenky. Návštěvníci se nemusí v umění orientovat ani mu rozumět, stačí se zastavit a nechat na sebe obrazy působit. Právě v tom je síla této výstavy“, říká ředitelka Bělohradské sýpky Martina Berdychová.

Martinu Berdychovou známe jako dlouholetou starostku Holovous a později jako uvolněnou krajskou zastupitelku. Proto je její nové angažmá docela překvapivé.



Historie Bělohradské sýpky i dalších
Příběh bělohradské sýpky se začal psát na konci 18. století, doby vlády Josefa II. Tehdejší zemi sužoval velký hladomor, což vedlo k vydání nařízení budovat bytelné špýchary, které by sloužily jako bezpečné zásobárny obilí pro těžké časy. Podobná sýpka dosud stojí v Hostinném, které čelilo velkému hladomoru. Tamní občané ani po více jak 100 letech na její přínos nezapomněli a jako výraz díků na počátku 20. století zde postavili mramorový pomník Josefu II. Ten byl po vzniku republiky "odklizen" , ale po roku 1989 (přesněji v r.1999) se do Hostinného opět vrátil.

Tyto sýpky se nazývaly Kontribuční (nebo také kontribučenská) byly to účelové zemědělské stavby zřízované na základě patentu císaře Josefa II. z roku 1788. Sloužily jako společná záložna obilí pro poddané v dobách neúrody a hladomoru. Povinností bylo ukládat část úrody (třetinu výsevku po dobu tří let) jako zásobní fond.

Hlavní fakta o kontribučních sýpkách:
Účel: Prevence hladomoru, vytvoření zásob osiva pro případ neúrody a zajištění potravinové bezpečnosti.
Historie: Zřizovány od 80. let 18. století (doba vlády Josefa II.) po celém Českém království.
Systém: Poddaní odevzdávali část obilí, které se v sýpkách pravidelně obměňovalo a doplňovalo.
Konstrukce: Často samostatně stojící, zděné budovy (špejchary), aby se předešlo zničení ohněm. Ta v Hostinném byla postavena až za městem při silnici do Vrchlabí.
Zánik: Systém byl zrušen k roku 1864, převážně kvůli rozvoji železniční dopravy umožňující snazší převoz obilí.
Mnoho těchto historických budov se dochovalo a dnes často slouží jako kulturní památky, sklady, nebo jsou adaptovány na společenské prostory, což je příklad i Bělohradské sýpky.

---