Archeologové z jičínského muzea objevili při výstavbě kanalizace hrnčířské pece z mladší doby železné. Nález je přes dva tisíce let starý.

První pec zde byla objevena už v roce 1924. Archeologové jsou teprve na začátku záchranného archeologického výzkumu. „Informací máme zatím málo,“ přiznává archeolog Radek Novák.

K nálezu došlo při hloubení kanalizace na severním okraji Ostroměře. „Objevili jsme dvě nálezové situace, které odpovídají dvěma obdobím. Nejmladším obdobím jsou základy novověkého domu, který zde stál a je patrný na císařském otisku stabilního katastru ze čtyřicátých let devatenáctého století a pak kamenné žlábky, které zřejmě souvisí s provozem kruhové pece,“ popisuje Novák objev.

Nedaleké Hradišťko je areálem bývalé středověké a novověké tvrze, a to byl další důvod pro zostřený dohled při výkopech. Nemluvě o známém slovanském hradišti, které se rozkládá o několik kroků severněji.

Jak bude průzkum pokračovat, to byla další otázka pro Radka Nováka.

„Začistíme stěny výkopu, vše podrobíme pečlivé dokumentaci, výplně objektů budeme vzorkovat pro speciální analýzy. Zajistíme samozřejmě také movité nálezy. Jedná se především o keramiku, mazanici a zvířecí kosti. V průběhu příštího týdne předáme výkop stavbě a budeme sledovat další jeho část, kde předpokládáme další nálezy,“ popisuje archeolog.

„Netušíme, zda jsme na okraji výrobního areálu z doby laténské či jsme v jeho středu. V tuto chvíli těžko odhadnout, další výkopy situaci vyjasní,“ dodává.

Nález hrnčířských pecí v Ostroměři populárně popisuje doktor Tomáš Mangel, archeolog Univerzity Hradec Králové

Během mladší doby železné (cca 450–40 př. Kr.) neboli též laténské, jak ji označují archeologové, se do střední Evropy šíří celá řada technologických inovací. Některé z nich se uplatňují také v hrnčířství. Poprvé se u nás objevuje keramika vyráběná s užitím hrnčířského kruhu a od počátku 3. století př. Kr. začínají být k jejímu výpalu užívány dvoukomorové vertikální pece.
Tato zařízení byla kompletně nebo z velké části zapuštěny pod úroveň terénu. Jejich typickým znakem je vertikální uspořádání komor. Jinými slovy, prostor určený pro umístění vsádky (peciště) je situován nad topeništěm, v němž docházelo k přeměně paliva na potřenou tepelnou energii. K oddělení obou komor sloužil hliněný perforovaný rošt dosahující nejčastěji průměru kolem 100 až 130 cm. Užívání takových pecí přineslo hrnčířům řadu nesporných výhod. Umožňují totiž vyšší kontrolu nad průběhem výpalu, přispívají ke snížení ztrát, snižují riziko požáru a dovolují celoroční provoz, v zásadě nezávislý na konkrétním počasí.
Dosud bylo z českého území známo přibližně 30 reliktů dvoukomorových vertikálních pecí, přičemž 6 z nich pocházelo z východních Čech. Jednou z východočeských lokalit odkud známe jejich doklady je Ostroměř, okr. Jičín. První nález pece zde byl učiněn již v roce 1924, a to v blízkosti statku F. Noska č. 176. V současné době zkoumají archeologové jičínského muzea další dvě dvoukomorové vertikální pece v nevelké vzdálenosti od nálezu z roku 1924. Ostroměř se tak s počtem tří známých dokladů podobných zařízení stává jednou z nemnoha českých obcí, které se mohou chlubit vyšším počtem takových nálezů.

Autor: Iva Kovářová, zdroj: jicinsky.denik.cz