Archeologové z jičínského muzea objevili při výstavbě kanalizace
hrnčířské pece z mladší doby železné. Nález je přes dva tisíce let starý.
První pec zde byla objevena už v roce 1924. Archeologové jsou teprve na začátku
záchranného archeologického výzkumu. „Informací máme zatím málo,“ přiznává
archeolog Radek Novák.
K nálezu došlo při hloubení kanalizace na severním okraji Ostroměře. „Objevili
jsme dvě nálezové situace, které odpovídají dvěma obdobím. Nejmladším obdobím
jsou základy novověkého domu, který zde stál a je patrný na císařském otisku
stabilního katastru ze čtyřicátých let devatenáctého století a pak kamenné
žlábky, které zřejmě souvisí s provozem kruhové pece,“ popisuje Novák objev.
Nedaleké Hradišťko je areálem bývalé středověké a novověké tvrze, a to byl další
důvod pro zostřený dohled při výkopech. Nemluvě o známém slovanském hradišti,
které se rozkládá o několik kroků severněji.
Jak bude průzkum pokračovat, to byla další otázka pro Radka Nováka.
„Začistíme stěny výkopu, vše podrobíme pečlivé dokumentaci, výplně objektů
budeme vzorkovat pro speciální analýzy. Zajistíme samozřejmě také movité nálezy.
Jedná se především o keramiku, mazanici a zvířecí kosti. V průběhu příštího
týdne předáme výkop stavbě a budeme sledovat další jeho část, kde předpokládáme
další nálezy,“ popisuje archeolog.
„Netušíme, zda jsme na okraji výrobního areálu z doby laténské či jsme v jeho
středu. V tuto chvíli těžko odhadnout, další výkopy situaci vyjasní,“ dodává.
Nález hrnčířských pecí v Ostroměři populárně popisuje doktor Tomáš Mangel,
archeolog Univerzity Hradec Králové
Během mladší doby železné (cca 450–40 př. Kr.) neboli též laténské, jak ji
označují archeologové, se do střední Evropy šíří celá řada technologických
inovací. Některé z nich se uplatňují také v hrnčířství. Poprvé se u nás objevuje
keramika vyráběná s užitím hrnčířského kruhu a od počátku 3. století př. Kr.
začínají být k jejímu výpalu užívány dvoukomorové vertikální pece.
Tato zařízení byla kompletně nebo z velké části zapuštěny pod úroveň terénu.
Jejich typickým znakem je vertikální uspořádání komor. Jinými slovy, prostor
určený pro umístění vsádky (peciště) je situován nad topeništěm, v němž
docházelo k přeměně paliva na potřenou tepelnou energii. K oddělení obou komor
sloužil hliněný perforovaný rošt dosahující nejčastěji průměru kolem 100 až 130
cm. Užívání takových pecí přineslo hrnčířům řadu nesporných výhod. Umožňují
totiž vyšší kontrolu nad průběhem výpalu, přispívají ke snížení ztrát, snižují
riziko požáru a dovolují celoroční provoz, v zásadě nezávislý na konkrétním
počasí.
Dosud bylo z českého území známo přibližně 30 reliktů dvoukomorových
vertikálních pecí, přičemž 6 z nich pocházelo z východních Čech. Jednou z
východočeských lokalit odkud známe jejich doklady je Ostroměř, okr. Jičín. První
nález pece zde byl učiněn již v roce 1924, a to v blízkosti statku F. Noska č.
176. V současné době zkoumají archeologové jičínského muzea další dvě
dvoukomorové vertikální pece v nevelké vzdálenosti od nálezu z roku 1924.
Ostroměř se tak s počtem tří známých dokladů podobných zařízení stává jednou z
nemnoha českých obcí, které se mohou chlubit vyšším počtem takových nálezů.
Autor: Iva Kovářová, zdroj:
jicinsky.denik.cz