Pískovec počítáme k neušlechtilejším stavebním i sochařským kamenům. Většina zdejších pískovců jsou pískovce kaolinické, přimíseným hnědelem přibarveny do žluta či do hněda. Březovické pískovce jsou kaolinicko-glaukonitické a poněkud křemité (známý nazelenalý brouskový kámen). Pískovce boháňské jsou křemito-kaolinické a šedobílé, královédvorské jsou také šedobílé, ale čistě křemité.

Tento druh kamene je velmi oblíbeným stavebním i dekorativním materiálem. A že pískovce z Hořic a okolí byly a jsou vyhledávány, to dokáže třeba jen stručný výčet hlavních dodávek:

Vojický a újezdský pískovec byl dodán na stavbu horní části Národního divadla, části Národního muzea (sochy a fasáda), Chrámu Sv. Víta (celé průčelí i s věžemi a částí růžice), Obecního domu a mnoha dalších budov v Čechách i za hranicemi (např. radnice a jubilejní chrám ve Vídni).

Pískovec z hořických lomů byl dodáván do Vídně na hrad, také na Chrám Sv. Víta (až do výše triforia), Národní divadlo, ale též až do Švédska.

Březovická firma "Ferda brusy Hořice" byla proslulá výrobou velmi kvalitních brusů (od glaukonitu nazelenalých) po celé Evropě. Bohužel, s nástupem komunistů k moci v roce 1948 byl tento podnik znárodněn a postupně zanikl.

Bohánecký pískovec byl použit např. na Štursovy sochy na Hlávkově mostě či na opravy Pražského hradu, z královédvorského pískovce je např. hlavní oltář v kolínském chrámu Sv. Bartoloměje (jemným zrnem a bělošedou barvou dělá dojem mramoru).

Takovéto oblibě se zdejší pískovce těší hlavně díky vysoké odolnosti: I při působení nepříznivých povětrnostních vlivů si velmi dlouho udrží svou původní barvu a také jejich pevnost za mokra se snižuje jen max. o 6% oproti pevnosti za sucha, což je nejlepší výsledek ze všech pískovců s kaolinickým tmelem v České republice.