Jsou chloubou chalupářů, ozdobou zámeckých zdí i klenotem na stěnách obyčejných domů. Nemusí se natahovat, ani složitě udržovat. Přesto ukazují správný čas, některé z nich dokonce už celá staletí. Řeč je o slunečních hodinách,...

...které lze v hojnějším počtu nalézt i na jičínském okrese. K jejich uvedení do chodu přitom stačí málo, aby alespoň na krátkou dobu vysvitlo slunce.

Nejvíce slunečních hodin v Čechách zvelebuje zdi pražských domů, v celém hlavním městě bychom jich napočítali přes sto. Na Jičínsku se podle dostupných zdrojů v současné době nachází hodin podstatně méně - konkrétně 26. Ale i mezi nimi je možné nalézt zajímavě ztvárněná díla v různě zachovalém provedení a technickém stavu, z nichž některá mají i nespornou historickou hodnotu.

K jejich umístění bylo v minulosti hojně využíváno zdí kostelů, jak je dodnes patrné v Úbislavicích, Dolním Hradišťku nebo na Pecce, a zámků v případě Kopidlna a Hořic. Nejčastěji je však nalezneme na obyčejných domech. Některé z nich přitahují pozornost kolemjdoucích svým umístěním na netradičních objektech. Jedny hodiny tak ukazují čas na stěně vodárenské věže v Jičíně, další bychom nalezli na márniční zdi v Nemyčevsi, jiné na garáži v Železnici a nepatrné zbytky i na obyčejné stodole ve Vysokém Veselí.

"Nejhodnotnější sluneční hodiny v okrese Jičín se nachází v Hořicích, na bývalém zámku," říká odborník na konstrukci slunečních hodin Miloš Nosek. "Přesto se i v tomto případě dnes už můžeme pouze dohadovat, jaká byla jejich původní podoba. Otázkou zůstává, zda nesprávný tvar křivek u rovníku a obratníku vznikl při některé z restaurací nebo již na počátku realizace," tvrdí specialista z Hradce Králové. Podle jeho slov jsou případy, kdy se na číselnících vyskytují gnómonické chyby, tedy špatně zakreslené tvary matematických křivek, poměrně časté. Zůstává potom většinou na rozhodnutí restaurátora, zda bude zachována historická věrnost nebo naopak obnovena gnómonická správnost. "U zámeckých slunečních hodin v Hořicích se restaurátor přiklonil k obnově původních nesprávně zalomených křivek," vysvětluje Nosek.
Jinde sluneční hodiny zanikly zcela nebo se po nich dochovaly skrovné fragmenty. Například na průčelí Raisova památníku v Lázních Bělohradě zbyl po historických slunečních hodinách pouze tyčkový ukazatel. Nyní se ale zdá, že i sem by se mohl ciferník po desítkách let znovu navrátit. "Nové číselníky přislíbil namalovat František Koubek. Pokud s tím budou památkáři souhlasit, předpokládám jejich obnovení ještě letos na jaře," uvedl Ladislav Stuchlík, vedoucí bělohradského městského kulturního střediska.

Sluneční hodiny nejsou ale pouhým svědkem dávné minulosti. U řady domů vznikly nové sluneční hodiny teprve nedávo, jak je možné vidět u chatek a privátních domků třeba na Jičínsku. "Potvrzuje se, že zájem o sluneční hodiny přetrvává. Dnes už existují zhotovitelé, kteří sluneční hodiny navrhnou a vyrobí na základě konkrétního požadavku," říká Miloš Nosek s tím, že takové rozhodnutí přináší jedne významný efekt. "Chcete-li, aby si lidé váš dům jednou provždy zapamatovali, vytvořte si na něm sluneční hodiny. Pro vaši potěchu nebo z praktických důvodů, jsou to přece jenom funkční hodiny." (pe)

Ciferníky hodin se po letech objevují na původních místech

Sluneční hodiny patří mezi neprávem opomíjené památky, tvrdí to už řadu let nepočetní příznivci těchto zvláštních poslů minulosti. Podle nich jsou důkazem umu tehdejších zhotovitelů, kteří museli mít hluboké teoretické znalosti v oborech astronomie a matematiky, ale zároveň nepochybnou výtvarnou a řemeslnou zručnost. Za hodnotné jsou pak zpravidla považovány ty, které byly vyrobeny do poloviny 19. století.

Některé z nich se daří úspěšně restaurovat, jiné postupně zanikají. Po letech zapomnění a komunistické devastace se ale zdá, že opět prožívají alespoň částečnou renesanci. Příkladem úspěšné obnovy zaniklých nebo zničených hodin mohou být ty, které se zvnovu objevily na jednom z domů na Malostranském náměstí v Praze. Cenná památka pochází z roku 1608, ale po necelých sto letech byla přemalována a skryta pod dalšími vrstvami omítky. V původním místě se tak objevila až po neuvěřitelných třista letech.

Raritou je náhodné nalezení podkladů k hodinám, na které se již dávno zapomnělo. Stalo se tak například ve Dvoře Králové minulý rok. Akademický sochař Jiří Kašpar, který zde prováděl obnovu fasády radnice, si před zahájením prací vyhledal historické materiály dokumentující dřívější vzhled. Našel přitom dobové fotografie a pohlednice z přelomu 19. a 20. století, na nichž byly patrné jedny funkční hodiny na jižní fasádě a jedny hodiny bez číselníku na západní zdi radnice. Po bližším zkoumání jižních hodin bylo zjištěno, že mají signaci "Jan Engelbrecht" a je na nich letopočet 1797 nebo 1792. Žádný z pramenů přitom hodiny Engelbrechtů ve Dvoře Králové neuváděl.

Zájem o zachování historických hodin však mnohdy nestačí, protože k jejich obnově je zapotřebí také financí. Konkrétním příkladem je osud nejstarších a zřejmě nejcennějších slunečních hodin ve východních Čechách z roku 1558, které se nachází v Moravské Třebové. Byly zapsány ve státním soupisu nemovitých památek jako sluneční hodiny pultového typu. Po poškození při neodborném kácení stromu v parku muzea byly uloženy na zámku. Do současné doby se ale nenašly finanční prostředky na jejich obnovu. Tyto hodiny měly alespoň pět číselníků a patřily k historickým skvostům.

Nenávratné škody ale někdy nepůsobí jen zub času a vandalství, ale i nevhodné restaurátorské práce. "Při restaurování hodin je nutné, aby restaurátor měl znalosti teorie slunečních hodin," uvádí Bedřich Polák v jednom ze svých publikovaných článků. Bez studia gnómonické literatury nebo pomoci znalce dochází při obnově k poškození hodin, a tím ke znehodnocení památky. Takových příkladů je podle něho jenom v České republice bezpočet. S použitím materiálů Miloše Noska

V Česku je 1740 hodin, na Jičínsku 26, další možná stále unikají pozornosti

Podle současného nejúplnějšího atlasu slunečních hodin se Jičínsko s počtem 26 hodin řadí k regionům s nadprůměrným výskytem této památky. Tento seznam ale nemusí být úplný, sbírání údajů je totiž velmi obtížné. Může se tedy stát, že některé sluneční hodiny stále ještě unikají pozornosti nebo dosud nejsou zaregistrovány.

Úplnější evidence slunečních hodin v České republice chyběla až do 80. let. "Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze tehdy vznikla myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách. Pod vedením Ludvíka Muchy a s výrazným přispěním studentů byla tato práce v roce 1990 dovršena. Celkový počet hodin tehdy zjištěný dosáhl čísla 1202. Bohužel tyto výsledky publikovány nebyly," hovoří Miloš Nosek z Hradce Králové, který se později spolupodílel především na aktualizaci a elektronické podobě atlasu slunečních hodin.

"Uvědomovali jsme si, že má-li vzniknout atlas použitelný pro širší veřejnost, je nutné provádět aktualizaci, doplňovat další data a vzniklou databázi zpřístupnit. Jako nejpraktičtější se ukázala elektronická podoba dostupná přes internet, kde je evidence slunečních hodin postupně doplňována a stávající záznamy jsou průběžně upřesňovány," doplnil Nosek.

Až do současnosti se podařilo autorům rozšířit počet zaevidovaných slunečních hodin na 1740 v celé České republice. Postupně se zvětšil i okruh spoluautorů a byla navázána řada kontaktů s dalšími příznivci slunečních hodin. Přesto i nadále je objev nových či časem zapomenutých hodin často spíše dílem náhody než systematického průzkumu. Důvod je podle českých nadšenců například v tom, že zde působí menší počet spolků i zájemců o tuto problematiku. "Je nutné si uvědomit, že v porovnání se zahraničím u nás není tak bohatá síť přispěvatelů. O řadě slunečních hodin se tak dozvíme náhodou, například na základě hlášení od lidí, kteří znají naše hobby, občas nám napomohou novinové články nebo zveřejněné informace na internetu," líčí trvající potíže spoluator digitálního atlasu, který nabádá ke spolupráci všechny, kteří mají informace o dosud neevidovaných hodinách. "Pokud někdo ví o existenci hodin, které v katalogu vůbec nejsou zahrnuty nebo má přesnější údaje o stávajících hodinách, tak samozřejmě takové informace velmi uvítáme," doplňuje Nosek.

Atlas v elektronické podobě je možné nalézt na internetu na adrese: www.astrohk.cz/slunecni_hodiny, kde je kromě popisu k dispozici i bohatá fotografická dokumentace. (pe)


Seznam slunečních hodin na okrese Jičín

Bašnice 4, zachovány cifry 7, 8 a 3.
Dachovy, chata B 23, ve štítu rekreační chaty, autoři: Jiří Pozler a Miloš Nosek, 1996, vyznačena pouze lichá čísla.
Dolní Hradišťko, kostel sv. Matouše, loď.
Hořice, Vrchlického 1353, 1960?, stíněny vínem.
Hořice, vrch sv. Gotharda, sochařská expozice, 50 m sev. od sloupu na vrcholu, 1995?, pouze symbol.
Hořice 1, bývalý zámek, lesní závod, 1880, renovace 1968, 1993, nápisy "Zřízeno 1880", "Obnoveno 1968", "Délka dne", "Délka noci", nesprávný tvar zvířetníkových křivek, původně vyznačeny křivky pro délky dne a noci po 1 hodině.
Chomutice, Obora 53, autor: Josef Trnka, 1983, bez ukazatele, jen dekorace.
Jičín, Holínské předměstí, bývalá vodárenská věž, 1735, XII není na svislici.
Kopidlno, zámek, nad vchodem, 1850?
Lázně Bělohrad, Macharova 263, rodinný domek, hodinové čáry, rysky nebo číslice chybí.
Lázně Bělohrad, památník K. V. Raise, bývalá oranžérie, (tympanon) 1831, v roce 1959 byly hodiny odstraněny, podle informací správce objektu budou obnoveny.
Nemyčeves, márnice před vchodem do kostela sv. Petra a Pavla, 1886, renovovány 1986, nápisy "CERTA OMNIBUS HORA", "JISTÁ NÁM VŠEM HODINA".
Nová Paka, Opolského 144, bývalý klášter, nemocnice, podobné hodiny v obci Úbislavice.
Nová Paka, 720 roh Fibichovy a Tiché ul., čísla chybí.
Pecka, kostel sv. Bartoloměje, nad vchodem, 1753, renovace 1937; ukazatelem kulisa.
Sobotka, Malé náměstí 2, fara, mezi okny v 1. patře, číselník zanikl 1945, polos zanikl v r. 1999.
Sobotka, Novoměstská 289, autor Karel Ouředník, 1976, nápis "Pro přátele kterákoliv".
Stará Paka, Letná 55, zahrada rekreační chaty, autor: Jan Vojtěch, 1988, na desce s kulisovým ukazatelem, provedeny jako snímatelné z podstavce, pro snadnější ustavení doplněny olovnicí.
Staré Hrady, budova přiléhající na vých. straně k zámku.
Staré Hrady, vých. zeď předhradí.
Sukorady 20, dům, autor: Oskar Teimer, pouze symbol.
Úbislavice, kostel Narození Panny Marie, loď, 1786, podobné hodiny v Nové Pace, renovovány 1965.
Vršce 10, štít domu, 1870, renovace 1975 - František Müller, nápis "Rok 1870".
Vysoké Veselí, Rybničná 276, stodola u domu, autor: Pavel Prokeš.
Železnice, Muzejní náměstí 181, muzeum, štít, 1827, 1986 - viditelná plastická stuha.
Železnice, Raisova 346, garáž, latinský nápis "VULNERANT OMNES ULTIMA NECAT", "Všechny poraňují, poslední zabíjí".

Poznámky: Pokud je uveden letopočet, jedná se o rok dokončení slunečních hodin, v některých případech ale údaje chybí nebo jde o
odhady (s otazníkem). U většiny hodin nejsou známi autoři. Zdroj: Atlas slunečních hodin České a Slovenské republiky,
internetová podoba.

Pořadí okresů podle počtu slunečních hodin

1. Praha - město 106, 2. České Budějovice 99, 3. Český Krumlov 52, 4. Strakonice 50, 5. Svitavy 47, 6. Klatovy 45, 7.
Benešov 39, 8. Pelhřimov 37, 9.Jindřichův Hradec 36, 10. Ústí nad Orlicí 36, 11. Kutná Hora 35, 12. Litoměřice 35, 13.
Tábor 34, 14. Louny 32, 15. Náchod 32, 16. Hradec Králové 31, 17. Příbram 31, 18. Kolín 30, 19. Prachatice 30, 20.
Olomouc 29, ...28. Jičín 26.