S větší propagací Hořic jako atraktivního turistického cíle počítá zdejší radnice, která by chtěla přilákat do města více domácích a zahraničních návštěvníků. I to je jeden ze závěrů nově zpracovaného strategického plánu rozvoje města, který doporučuje věnovat větší pozornost cestovnímu ruchu s odkazem na kamenickou a sochařskou tradici.

„Strategický plán klade důraz na všechny aspekty života ve městě, jak na zaměstnanost, tak i na jiné oblasti. V tomto dokumentu nicméně převažuje snaha o zvýšení turistické atraktivnosti města, k čemuž hodně přispívají známé lokality, jako je třeba Gothard, dále pořádání sochařských sympozií nebo jiných kulturních a společenských akcí,“ říká starosta Ladislav Vrba. „Pro budoucí rozvoj města je důležitá hlavně mladá generace, a abychom ji v Hořicích udrželi, musí tady najít především dostatek pracovních příležitostí a nabídku bydlení,“ dodává starosta, s nímž jsme hovořili o aktuálním dění ve městě a plánech do budoucna.

---

Obyvatel Hořic v posledních letech citelně ubylo, jejich počet se drží těsně nad devítitisícovou hranicí. Myslíte si, že tento pokles pouze kopíruje populační křivku v zemi, nebo za tím vidíte i jiné důvody?

Rád bych věřil tomu, že jde o důsledek klesající populace v celostátním měřítku, nechci si připustit myšlenku, že by lidé utíkali z Hořic, protože tady nemají například odpovídající pracovní uplatnění nebo dostatečnou nabídku kulturního či sportovního vyžití. I když pravdou je, že zaměstnanost představuje v poslední době trochu problém. Na druhou stranu musím říct, že se posledních minimálně sedm let, co jsem na radnici, intenzivně snažíme získat do města investora, který by zajistil více pracovních příležitostí. Bohužel se nám to zatím nedaří, přestože se vážných zájemců objevila celá řada. My jsme při přípravě všech rozpočtů města vždy dbali na to, aby jejich struktura byla vyvážená vzhledem k potřebám obyvatel. Ať už jde o opravy komunikací a chodníků, rozšíření a obnovu infrastruktury, stavbu sportovních zařízení, výkupy pozemků pro bytovou výstavbu nebo pro průmyslovou zónu, která je připravená.

O město se v minulých letech zajímal poměrně velký počet zahraničních i tuzemských firem, žádná z nich ale svůj vstup do průmyslové zóny nakonec nepotvrdila, ačkoliv se řada jednání vyvíjela slibně. Hořice tak stále čekají na prvního investora, zůstáváte optimistou?

Já jsem svou povahou zásadně optimista. Myslím si, že jednoho dne to už musí přijít. Mám k tomu i jisté opodstatnění. My jsme se snažili analyzovat, proč je zájem investorů do poslední fáze jednání nadějný, nicméně se pak nepotvrdí v podobě smlouvy. Pozemky v průmyslové zóně jsme nabízeli za velmi slušných podmínek, dokonce i zdarma, ale domníváme se, že zájem investorů vždy ztroskotal na tom, že nemáme odpovídající dopravní napojení. V dosahu Hořic není žádná dálnice nebo alespoň rychlostní komunikace a nakonec špatné bylo i napojení průmyslové zóny na obchvat. Proto jsme se, pro někoho možná překvapivě, rozhodli prosadit vybudování přivaděče do města, který zónu loni na podzim více zpřístupnil. V této souvislosti snad mohu prozradit, že některé místní firmy už mají zájem na pozemcích stavět, a nepochybně k tomu přispěl právě zmiňovaný přivaděč, jehož stavba byla z velké části financována z příspěvku kraje.

V současné době se zpracovává strategický plán rozvoje města, na co podle něho chtějí Hořice do budoucna sázet? Na slavnou kamenickou a sochařskou tradici, a město tak proměnit ve vyhledávané turistické centrum, nebo spíš na průmysl?

Za prvé bych řekl, že strategický plán je v podstatě hotov. Jeho konečnou verzi nám firma, která jej zpracovávala, již předala. Je v něm kladen důraz na všechny aspekty života ve městě, jak na zaměstnanost, a to i z hlediska podpory drobného podnikání, tak i na jiné oblasti. V tomto dokumentu nicméně převažuje snaha o zvýšení turistické atraktivnosti města, k čemuž hodně přispívají známé lokality, jako je třeba Gothard, dále pořádání sochařských sympozií nebo jiných kulturních a společenských akcí. Rozhodli jsme se také, že se Hořice aktivněji zapojí do účasti na veletrzích cestovního ruchu, například na výstavách typu Regiontour v Brně. Dohodli jsme se, že se peníze na tyto aktivity v rozpočtu každoročně ušetří. Ostatně podobnou cestou jdou i někteří místní podnikatelé, například v Bruselu se prezentovali výrobci hořických trubiček. Je to jedna z možností, jak více zviditelnit město a díky tomu přilákat více turistů. Co se týče dalšího rozvoje města, ten bude do značné míry záviset i na tom, zda zůstane v budoucnu zachován současný stav středního školství. A abychom v Hořicích mládež udrželi, tak tu samozřejmě musí najít dostatečné možnosti pracovního uplatnění a také odpovídající nabídku bydlení. Zkrátka jedno souvisí s druhým.

Když už hovoříte o bydlení, není od věci zmínit, že radnice už řadu let registruje velkou poptávku po pozemcích pro výstavbu rodinných domů. Město ale zatím žádné parcely nabídnout nemůže. Jaký časový úsek považujete za reálný, aby se podařilo uspokojit první zájemce?

Ve městě máme samozřejmě už několik let vytipované prostory, kde by bylo možné stavět. Nejen že o těchto plochách víme, ale jsou zahrnuty i v územním plánu. V současné době se hodně hovoří o výstavbě ve Švestkovně na úbočí Chlumu, kde se ale musí nejprve odstranit některé překážky v podobě chybějící infrastruktury. V této lokalitě, kde se počítá s nabídkou minimálně pětatřiceti parcel, je především problém s vodou, a to jak pitnou, tak i odpadní. Podle mého názoru budeme schopni do této lokality zkušebně vstoupit přípravou a prodejem prvních tří parcel ještě letos. Peníze, které bychom tím získali, by šly zpět do budování infrastruktury. Domnívám se, že celé území by mohlo být připraveno během tří až pěti let, pokud se nenajde soukromý investor, který by sítě i domy vybudoval rychleji na vlastní náklady. V Hořicích se jinak už letos začnou stavět tři činžovní domy s byty do osobního vlastnictví, a pokud se tento model osvědčí a o byty bude zájem, chtěli bychom se stavební firmou pokračovat v další výstavbě v Šalounově ulici. Další možnosti bytové výstavby se nabízejí i v ulici Aloise Hlavatého, kde se sice primárně počítá s objekty komerčního charakteru, ale horní podlaží budoucích domů budou jistě vyhrazena pro bydlení. V Hořicích je prostor pro tyto investiční aktivity, je ale zatím limitován kapacitou stávajících kanalizačních sítí, na jejímž zvýšení se už pracuje, a vodovodem. Proto bychom chtěli společně s vodohospodářskou společností zahájit v roce 2006 výstavbu podzemního vodojemu na vrchu Chlumu, čímž by se vyřešilo zásobování pitnou vodou v lokalitách Švestkovna, Betlém a hlavně v rekreačním středisku Dachova, kde lidé trpí nedostatkem pitné vody. Tím bychom zároveň možná umožnili i výstavbu rodinného bydlení na Dachovech.

Letos chcete dokončit krytý plavecký bazén, který někteří označují minimálně za stavbu desetiletí. Má město další plány z hlediska velkých investičních projektů?

Jednu velkou investiční akci se nám v posledních letech již podařilo uskutečnit, jde o sportovní halu gymnázia, která byla téměř zcela hrazena z peněz státu. Částečně z našich prostředků a díky dotaci se nyní buduje sportovní středisko, kde je už rok v provozu moderní kuželna, herna na squash, sauna a těsně před dokončením je bazén. Stavba bazénu představuje akci, která je opravdu na hranici finančních možností města. Doufám také, že se nám podaří učinit vše proto, aby jeho provoz nebyl ztrátový. Pokud bychom uvažovali o další velké investici, tak by to bylo opět sportoviště. V Hořicích nám chronicky chybí ledová plocha. Do roku 2006 bychom chtěli v územním plánu stanovit místo pro zimní stadion, neboť ani naši předchůdci nepočítali s takovou stavbou. Nabízí se například komerční zóna, kde by byl dostatek parkovacích míst, neboť v blízkosti stojí Penny Market a v jeho těsném sousedství bude stavět také Plus Discount. Není ale jasné, jakého rozsahu by takový areál měl být, protože v případě otevřeného kluziště je problém s chlazením a stavět velkou zastřešenou arénu za nějakých sto milionů korun je zase nad síly města. Budeme tedy muset najít kompromisní řešení.

Postupně se mění koncepce dopravy ve městě, po etapách vzniká nový vnitřní průtah a nedávno byl otevřen dopravní přivaděč z obchvatu. Co bude letos v tomto směru následovat?

Nově budovaný vnitřní průtah městem, kterému říkáme přeložka silnice II/300, letos vstoupí do fáze přípravy další části, a to Palackého náměstí. V rozpočtu kraje je na tuto akci připraveno asi devět milionů korun, z kterých se budou hradit i výkupy nemovitostí. Vše bychom chtěli připravit tak, aby se tato část mohla v roce 2006 realizovat. Šlo by o stavbu úseku nové komunikace, parkoviště, náhradních garáží a zbourání dvou objektů. V následujících letech by se pak nová silnice měla protáhnout až ke kulturnímu domu Koruna. Přetrvává zde ale problém kvůli bourání jednoho soukromého objektu a při průchodu jednou zahradou. Přesto věřím, že se tato akce, která bude mít v příštích třech letech rozpočet devadesát milionů korun, podaří uskutečnit. Investorem bude hlavně krajská správa silnic.

V čem bude spočívat přínos průtahu, až se dokončí?

Zklidní se provoz v centru. Díky přivaděči, který je součástí tohoto nového dopravního systému, se již snížila intenzita dopravy na Husově ulici od vlakového nádraží směrem k náměstí zhruba o třicet procent. Nicméně původní návrh počítal s úplným vyloučením tranzitní dopravy mimo Hořice novým obchvatem, který by si ale vyžádal asi půl miliardy korun. Ředitelství silnic a dálnic nakonec zvolilo tuto variantu, která není zcela ideální, neboť vede zástavbou, ale je stále lepší než současný stav. Po zprovoznění všech etap průtahu dojde ke zklidnění dopravy na Husově ulici a v prostoru náměstí.

V šuplíku již poměrně dlouho leží také studie velkorysé rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad a nebližšího okolí, kterému by se měl vrátit jeho historický ráz. Kdy se obyvatelé dočkají úpravy centra?

To právě velice úzce souvisí s již zmiňovanou přeložkou. Pokud se nám totiž podaří vybudovat příští rok parkoviště na Palackého náměstí a části přilehlého vnitrobloku, tak budeme moci zmenšit velikost parkoviště na náměstí Jiřího z Poděbrad a následně provést další změny v historickém jádru. K určité úpravě zde dojde již letos v souvislosti s umístěním restaurovaného mariánského sloupu, který bude situován do střední části náměstí. V důsledku toho se v tomto prostoru sníží kapacita parkoviště asi o třicet stání. Již loni jsme začali také s obnovou veřejného osvětlení, protože některé stožáry již byly v takovém stavu, že hrozily zřícením. Bohužel se ale na náměstí prozatím umístí jen asi padesát procent nových svítidel. Chci zdůraznit, že jde pouze o dočasné řešení, jejich druhá část přijde na řadu ihned poté, jakmile se změní stávající dispozice komunikací a chodníků v rámci celkové rekonstrukce náměstí, ke které by mohlo dojít během tří až čtyř let.

Městu se stále nedaří zahájit opravu horní části Žižkovy ulice, která podle tamních obyvatel připomíná tankodrom. Práce se měly uskutečnit už před několika lety, a jak se zdá, zahájeny nebudou ani letos.

K rekonstrukci letos nedojde, protože stavební povolení byla zrušena, to poslední zrušil správní soud pro takzvanou podjatost úřadu. S tímto verdiktem ale například ministerstvo vnitra, na které jsme se obrátili s žádostí o vyjádření, nesouhlasí, což ovšem na věci nic nemění. Následující postup bude takový, že městská rada příští týden pozve na své jednání občany, kteří s projektem rekonstrukce ulice nesouhlasí a už dvakrát stavební povolení napadli u soudu. Budeme se snažit dospět k nějakému rozumnému řešení. Město jako samospráva totiž letos opět požádá místní odbor dopravy o vydání stavebního povolení. Zdůrazňuji, že vedení města nemůže zasahovat do výkonu státních úředníků, kteří se jistě dokáží zodpovědně a nestranně zhostit všech námitek a vydat takové rozhodnutí, které nebude nijak podjaté.

(jn)