Amatérský meteorolog Miloš Jiřík z Nové Paky zásobuje každodenně obyvatele města nejpřesnějšími informacemi o počasí. Daleko široko je jediným, který má na Novopacku meteostanici napojenou na internet.

Meteorologická stanice Miloše Jiříka na okraji Nové Paky na Jičínsku se nemůže pochlubit naměřenými extrémními teplotami a jinými rekordy, přesto je svým způsobem výjimečná. Nemá totiž konkurenci.

Na Novopacku nabízí Miloš Jiřík jako jediný prostřednictvím internetu online zpravodajství o aktuálním počasí. Denně jeho citlivé přístroje z meteorologické stanice na zahradě za domem zaznamenávají počasí a zpracovaná data se vzápětí objevují na jeho webové stránce.

"Online data z meteostanice jsou dostupná zdarma na mém webu. Je o ně zájem. Unikátních přístupů na web je denně kolem sto třiceti. Na požádání jsem také schopen předpovědět, jaké bude počasí v nejbližších hodinách, avšak maximálně na čtyřiadvacet hodin dopředu," říká sedmašedesátiletý muž, který se o meteorologii zajímá padesát let. V Česku využívá jeho služeb přes sto a na Slovensku asi kolem padesáti lidí.

"Na dlouhodobé předpovědi, třeba jak bude za týden, si netroufnu. Chce-li někdo počasí předpovídat, musí mít k dispozici nepřetržitá data z Českého hydrometeorologického ústavu, která nemám. Nejde věštit při pohledu z okna," usmívá se Miloš Jiřík, který pochází z nedalekého Turnova, ale v Nové Pace s přestávkami působí od roku 1980, trvale od roku 1997.

V Nové Pace má meteostanici od roku 2000 a elektronickou verzi s automatickým záznamem od roku 2008, kdy ve městě ukončila provoz jiná amatérská meteorologická stanice zveřejňující online data na webu.

"Daleko široko tady žádný zdroj meteorologických dat nebyl, proto jsem se do toho pustil. Dodnes je nejbližší profesionální stanice v Liberci, v Peci pod Sněžkou a v Hradci Králové," říká Miloš Jiřík. Přestože je na Novopacku zřejmě jediný, kdo data o počasí shromažďuje a online zveřejňuje, s Českým hydrometeorologickým ústavem nespolupracuje.

"Spolupráci podmiňují některými meteorologickými přístroji, které musejí být kalibrovány, což není zadarmo a znamenalo by to pro mě mít místo jedné dvě meteorologické stanice, protože když jednu pošlu ke kalibraci, druhá musí dál měřit. Náklady na pořízení stanice se pohybují řádově v desetitisících korunách, což je nad moje možnosti," vysvětluje muž u monitoru počítače ve své pracovně.

Jeho stanice na severním svahu na okraji města v nadmořské výšce 450 metrů, kterou dobře vidí z okna, zaznamenává základní údaje, jako jsou teplota, vlhkost, srážky, síla nebo směr větru, a to každé dvě a půl vteřiny. Venkovní zařízení nepřetržitě chrlí údaje za pomoci radiových vln do vnitřní jednotky v domě a z ní jdou okamžitě do počítače, který vše vyhodnocuje, vytváří grafy a poté odesílá informace na web.

"Když dojde k nějaké anomálii, pak k tomu na web napíšu komentář," doplňuje Miloš Jiřík.

Taková situace nastala třeba v létě roku 2003. Na jasné noční obloze spatřil výjev, který dobře znají třeba Laponci v severní Skandinávii, avšak ve střední Evropě je pozorovatelný jednou za několik let.

"Nad severním až severovýchodním horizontem jsem tehdy viděl velmi silnou polární záři (souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře nejčastěji ve výšce kolem 100 km, pozn. red). I když tento jev s meteorologií souvisí jen okrajově, přesto to byl pro mě velký zážitek. Objevuje se tady přibližně jednou za deset let. Kdo polární záři někdy viděl, neměl o tom pochybnosti. Měl jsem tu možnost ji před lety pozorovat ve Finsku. Letos je velká pravděpodobnost, že se tady polární záře opět objeví," míní Miloš Jiřík, který se k meteorologii dostal přes další svůj velký koníček: radioamatérské vysílání.

"Radioamatérské vysílání úzce souvisí s astronomií a meteorologií. Některé astronomické jevy napomáhají šíření radiových vln. Také proto je mezi amatérskými meteorology poměrně značné procento radioamatérů. K meteorologii jsem tedy měl vždy velmi blízko," vzpomíná na své začátky vystudovaný elektrotechnik, který přes třicet let pracoval u Českých radiokomunikací.

Klima na Novopacku ovlivňuje několik okolností: blízkost Krkonoš, novopacká vrchovina a v neposlední řadě proudění větrů. Zjednodušeně řečeno Nová Paka leží v nevýrazné kotlině chráněné horskými pásmy. Díky tomu tam prudké bouře a ničivé vichřice nejsou tak časté jako v otevřenějších oblastech Jičínska.

"V tomto směru mohou být obyvatelé Nové Paky v klidu. Extrémní meteorologické jevy se oblasti spíše vyhýbají, i když se to v poslední době mění," říká Miloš Jiřík.

Podle něho v posledních asi dvaceti letech dochází k podstatným změnám klimatu, které jsou patrné i v Nové Pace. "Kdysi se tady říkalo: Za Babákem o kabát. To znamená, že kdo chodil dole v košili, tak tady se musel přiobléct," říká.

Novopačáci nazývají Babákem kopec, který musí motoristé zdolat před městem, když přijíždějí po hlavní silnici od Jičína.

"Pořekadlo vystihuje velmi dobře rozhraní mezi jičínskou kotlinou a oblastí Nové Paky, které je tvořené pásmem táhnoucí se od vrchu Tábor přes Kumburk k městu," doplňuje.

Změny klimatu pozoruje na Novopacku silněji zejména v uplynulých deseti letech a zmíněný kopec Babák je toho dobrým příkladem. Průměrná roční teplota na Jiříkově meteostanici rok od roku roste, léta jsou horká, stále sušší a pokud zaprší, tak jen krátce, avšak o to intenzivněji.

"Situace se v posledních pěti osmi letech výrazně mění. Třeba klimatické rozhraní, které dříve bylo na Babáku, se posunulo o nějakých padesát až sto výškových metrů výše až k Vidochovu," říká Miloš Jiřík.

Dalším signálem, který naznačuje proměnu počasí, je podle něho změna povětrnostního proudění. Pro Novopacko to má význam hned z několika důvodů. Jednak dochází k úbytku srážek a do kotliny se stále častěji dostávají zejména od jihovýchodu prudké letní bouře.

"Zatímco dříve převažovalo severozápadní proudění a novopacká vrchovina bouřky odklonila, tak dnes dost často pozorujeme severovýchodní a jihovýchodní větry. Je to podstatná změna vzhledem k modelaci zdejší krajiny i k úbytku srážek. V případě severovýchodních větrů se ocitáme ve srážkovém stínu Krkonoš, což má za následek, že tu méně sněží a prší. To je podle mého soudu také jedna z příčin, proč letošní zima byla na sníh tak chudá. Kromě toho, proti jihovýchodnímu proudění není Novopacko chráněno horskými pásmy, tak jako ze severozápadního směru," vysvětluje amatérský meteorolog.

Ve znamení klimatických změn bude podle něho na Novopacku i nadcházející léto.

"Nejen letos, ale i v příštích letech bude pokračovat trend, který pozorujeme. Lze očekávat prudké střídání delších horkých, suchých období s krátkodobým ochlazením během bouřek s přívalovými dešti," dodává Miloš Jiřík.

kralovehradecky-kraj.5plus2.cz