Je zámek v Lázních Bělohradě skutečně dílem velikána barokní architektury Jana Blažeje Santiniho-Aichela? Na jakých důkazech byla teorie o Santiniho autorství vystavěna? Jaké nové poznatky ji podporují nebo naopak vyvracejí? Nakolik můžeme těmto úvahám věřit?

Přednáška, příznačně nazvaná „Santiniho tajemství" a představující pomyslnou tečku za dosavadním bádáním o bělohradském zámku, zazní v pátek 26. ledna 2018 od 18.00 hod v Porotním sále jičínského zámku. Buďte u rozkrytí Santiniho tajemství s námi!

Souhrnné kritické shrnutí dosavadních poznatků na poli dějin umění i svůj vlastní přínos k problematice Santiniho autorství bělohradského zámku nám na únorovém setkání Jičínské besedy přiblíží ředitel Národního památkového ústavu v Josefově, pan Ing. Jiří Balský, který se danému tématu intenzivně věnoval několik posledních let. Současně posluchačům představí i další vybrané stavby na území Královéhradeckého kraje, o kterých víme či se o nich důvodně domníváme, že jejich architektonický návrh vyšel ze Santiniho pera.
----------------
Milí přátelé,
když se řekne „to je od Santiniho", povětšinou zpozorníme a očekáváme, že uvidíme a zažijeme něco, co má punc výjimečnosti. Zcela oprávněně. Jan Blažej Santini-Aichel, geniální český architekt s italskými kořeny, dokázal za přibližně 24 let aktivní architektonické tvorby navrhnout řadu zcela výjimečných architektonických skvostů, které většinou dodnes zdobí českou i moravskou krajinu a města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné hory, chrám Jména Panny Marie ve Křtinách nebo jedinečný Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelená hoře u Žďáru nad Sázavou.

Santini však projektoval nejen pro církevní řády, ale i pro šlechtické zadavatele. A právě v seznamu Santiniho východočeských realizací panských sídel najdeme nejen známý zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, ale i jeden velký dráždivý otazník, který odborníkům nedává spát a opakovaně poutá jejich pozornost - zámek v Lázních Bělohradě. Jeho vrcholně barokní přestavba z let 1720-1722 bývá připisována právě Santinimu, a to navzdory skutečnosti, že dosud nebyl objeven žádný písemný pramen, jenž by toto autorství jakkoliv explicitně dokazoval. Nakolik tedy můžeme těmto úvahám vůbec věřit, na jakých důkazech a argumentech byla tato teorie vystavěna a jaký závěr vlastně můžeme pokládat za konečný?

Autor: www.lazne-belohrad.cz