Podle některých neúnosná, podle města a policie standardní. Taková situace panuje v Novém Bydžově v souvislosti s romskou menšinou.

Obyvatelé Bydžova si stěžují, že tu dochází k ničení městského majetku, například dětského hřiště, a že s tím policie nic nedělá.

„Ano, incidenty se dějí a dít se budou, ale není to nic, co by vybočovalo. Došlo tu nedávno ke rvačce, to ano. Oni poberou dávky, opijí se, pak jim stoupne sebevědomí,“ uvedl starosta Nového Bydžova Pavel Louda.

V Bydžově se podle něj nachází více Romů než ve srovnatelně velkých městech. „Tím, jak se koncentrují na jednom místě, přibývá i problémů,“ pokračoval. Podle něj se situace v Bydžově v poslední době ale spíš uklidnila.

„Bylo to horší. Zlepšilo se to i díky romský asistentům prevence kriminality,“ poznamenal. Ti v Bydžově fungují tři a spolupráci s nimi si pochvalují také městští strážnici.

I podle nich je teď ve městě poměrně klid. „Pokud k něčemu dojde, musí nás lidé kontaktovat. Je nás málo, ve službě bývá jeden člověk a ten neobsáhne celé město. Ať nás lidé radši k problémům volají, než aby psali na sociální sítě,“ vzkázal obyvatelům města strážník Pavel Hlaváček.

Nespokojení obyvatelé Bydžova svoje rozhořčení sdílejí na sociálních sítích, kde si stěžují i na nečinnost města a městské policie. Podle starosty Pavla Loudy však prý hledají problémy tam, kde nejsou. „Je to něco jako okurková sezona. Prostě nemají co jiného řešit,“ poznamenal.

Uklidnění podle něj přinesla i práce romských preventistů, kteří ve městě fungují již deset let. „Samozřejmě, že to není samospásné, ale pomáhá to,“ uvedl starosta Pavel Louda. I podle Pavla Hlaváčka, strážníka městské policie, spolupráce funguje dobře. „Jsou v kontaktu s komunitou, s námi, ale i se sociálkou,“ poznamenal.

Podle novobydžovského starosty je jednou z příčin problémů přístup ubytoven. „Jejich majitelé využívají sociálních dávek, které romská komunita dostává. Je to byznys, ve kterém se točí velké peníze, takové, které by normálně zaměstnaný člověk nevydělal. Zajímavé je, že tito lidé bývají hlasitými kritiky celé té situace kolem romské menšiny. Ale jak z toho ven? Stát nic nevyřešil, jsou to jen dílčí kroky. Město s tím nemůže dělat nic. Mohl bych zveřejnit, kdo vlastní ty ubytovny a vyšlo by najevo, že většina těch vlastníků jsou „bílí“ lidé,“ řekl Louda.

Na mysli má takzvaný byznys s chudobou – tedy využívání sociálních dávek, který není jen otázkou ubytoven, ale i komerčního bydlení, kdy majitel bytového domu pronajímá několik bytů.

Doplatek na bydlení, který je dávkou pomoci v hmotné nouzi, stát proplácel bez řečí, přitom nájmy byly vysoké, nepřiměřené stavu objektu ani situaci nájemníků.

Po několika letech této hojné praxe to zarazila až novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která vešla v platnost v květnu 2015. Ubytovnám nastavil alespoň základní hygienické a kvalitativní standardy a nájemné stáhl na místně obvyklou úroveň. Dávky se začaly vyplácet na místnost, nikoliv na jednotlivce.

Skončila tak praxe, kdy byla například v malém pokoji i bez sociálního zařízení umístěna početná rodina, jejíž každý člen platil předražené nájemné. Na rozdíl od doplatku na bydlení zůstala ale jiná dávka, dávka státní sociální podpory, takzvaný příspěvek na bydlení, dostupnější a stále vyplácený na jednotlivce. Někteří podnikatelé se tak přeorientovali a začali využívat právě jej.

Autor: Barbora Zemanová, Zdroj: hradecky.denik.cz