Posádka záchranné služby v Hořicích a některé posádky v Hradci Králové budou od ledna k řadě případů jezdit bez lékaře. Místo sestry, lékaře a řidiče budou jezdit dva záchranáři, z nichž jeden bude řidič.
Ve středisku záchranné služby v Hořicích už lékař sloužit nebude. Pokud bude potřeba, vyjede k případům ze sousedních středisek či vrtulníkem. „Nemělo by dojít k zásadnímu omezení lékařské péče. Záchranáři jsou vysoce erudovaní a jsou schopni adekvátně zasáhnout,“ říká krajská radní zodpovědná za zdravotnictví Jana Třešňáková.
V Hořicích vyjede záchranka průměrně ke třem případům denně. Zásahu lékaře je přitom potřeba zpravidla v jednom případě.
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje chce v kraji postupně zavést pro většinu výjezdů takzvaný randevouz systém. To znamená, že většina posádek záchranné služby se bude místo lékaře, řidiče a zdravotní sestry skládat ze dvou zdravotníků. Pokud to bude nutné, bude za nimi k pacientovi vyjíždět i lékař.
„Pokud bude v tom místě jen bezlékařská posádka, ze sousedního střediska za ní pojede lékař. Ten tam sice nebude v prvních minutách, ale třeba o deset minut později, záchranáři jsou však vyškoleni k tomu, aby poskytli předlékařskou pomoc. Lékař pak na jejich činnost naváže. Když přijede, bude mít minimálně zajištěnou žílu, pacientovi už bude podáván kyslík a budou prováděny další úkony v pravomoci záchranářů,“ vysvětluje náměstek ředitele Záchranné služby Královéhradeckého kraje Jiří Mašek. Záchranná služba chce novou organizaci činnosti zavést do dvou let. Už nyní je čtrnáct posádek lékařských a deset se zdravotníky. Předpokládá se, že v budoucnu budou dvě třetiny bezlékařských a jedna třetina lékařských posádek. „Nebudeme to zavádět všude hned, ale vždy s nějakou přípravou. Záleží, jak se to osvědčí zejména v Hradci Králové. Dále o tom uvažujeme v příštím roce v Jičíně a zřejmě i v Náchodě,“ říká Mašek. Dodal, že záchranná služba také vyčkává, jak se systém osvědčí v jiných krajích, kde už funguje. Systém by měl fungovat ve střediscích záchranné služby v okresních a krajském městě a v jejich blízkosti. „Lékaři musí dál jezdit ve městech, kde by jejich dostupnost byla jinak velmi obtížná. Jsou to okrajová města kraje jako například Vrchlabí nebo Broumov. Nedovedu si představit, že by třeba Broumov byl bez lékařského zázemí,“ uvádí Mašek.
Lékař by měl dál vyjíždět s posádkou i ve střediscích v Opočně, Novém Bydžově, ve Dvoře Králové nad Labem a v Jaroměři. O tom, jestli pojede k pacientovi lékař, bude rozhodovat především operátor tísňové linky.
„Může tam poslat třeba i vrtulník. Je běžné i dnes, že když jsou zranění vážná, tak vyjíždí posádka se dvěma záchranáři a zároveň s nimi letí vrtulník s lékařem. Ten systém už je funkční,“ říká Mašek. Může se ale stát, že se zdravotní stav pacienta změní a bude potřebovat lékaře. Závažnost stavu pacienta potom může bezlékařská posádka po dojezdu na místo zásahu přehodnotit a přivolat si pomoc lékaře či vrtulník. „Počítáme s tím, že se to může stát. Devadesát procent vyhodnocení, kdy je potřeba lékaře, ale zjistí operátor tísňové linky,“ řekl Mašek. Díky novému uspořádání by měl jeden lékař zvládnout asistovat dvěma až třem posádkám záchranářů. Záchranná služba by přitom ušetřila. Zároveň by se vyřešil i problém s nedostatkem kvalitních lékařů.
Systém, jaký chce záchranná služba zavést, už ve světě i v Čechách funguje, a to především ve větších městech.
Pavel Bednář
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)