Pěstitelé letos přišli o část úrody, jablek je zatím na skladě dostatek
O dva a půl milionu korun přišli v letošním roce pěstitelé ovoce v Lužanské zemědělské akciové společnosti. Kde hledat viníka prodělku? Ovocnáři letos sklidili ze sadů necelých 300 tun tržních a 100 tun moštových jablek. „Je to čtvrtina obvyklé produkce,” konstatuje ovocnář Ladislav Vágenknecht. Na vině jsou jednoznačně jarní mrazy a krupobití. To zničilo část úrody v mlázovickém sadu.
Nejlépe přežila vrtochy přírody odrůda Golden Delicious a Idared. Sklizeň malvic byla začátkem listopadu ukončena, přesto život v sadech neustal.
„Ničíme myši a zahájili jsme zimní prořez,” říká Vágenknecht. Zajímá nás, zda suchý listopad negativně neovlivní nasazení pupenů či nepoškodí mladé stromky. „Včera jsme zkoušeli prořez jabloní, pupenů není moc. Příčinu vidím jednak v suchu, pak se zřejmě projevilo mrazové poškození. Nelze ještě dělat závěry, ale v jiných letech bylo pupenů rozhodně víc. V příštím roce bude asi nižší úroda,” odhaduje zkušený ovocnář.
Přesto jablka v lužanském skladu nakoupíte. „Našich jablek máme zatím dostatek až do dubna, takže zákazníci si mohou kdykoli přijet. Navíc pro rozšíření nabídky jsme nakoupili ovoce ze Žlunic. K dostání jsou odrůdy Idared, Golden Delicious, Jonagold, Sparta, Gloster a Melodie. Vyšly brambory, které prodáváme za tři koruny,” vyčítá zásoby L.Vágenknecht.
Rybízu se letos nedařilo, farmáři sklidili pouze sto tun a ještě o plodinu nebyl zájem. Podle Vágenknechta není v Česku žádný zpracovatel, který by měl o červené ovoce zájem, takže produkce směřuje do Německa. Višně rovněž zdecimoval mráz, švestky začínají plodit a hrušky byly mrazy poškozeny nejvíc.
Plochy v sadu:
65 hektarů jabloní
47 ha červeného rybízu
4 ha černého rybízu
30 ha višní
11 ha švestek
7 ha hrušek
Jak bude podnik ztrátu v ovocnářství kompenzovat? To je otázka pro Ottu Köstingra:
„Podnik by měl v letošním roce skončit v zisku. Ztráty musíme dorovnat rostlinnou a živočišnou výrobou. Naštěstí se letos dařilo. Rekordní výnosy přinesla řepka, obilí i cukrovka. Ta letos přesáhne výnos 85 tun z hektaru s cukernatostí 18 procent, což je mimořádné. Plodinu máme sklizenu, jen čekáme na odvoz do dobrovického cukrovaru. Výkupní cena má v porovnání s loňskem vzrůst. Musím ale připomenout, že nám stouply náklady na osiva, postřiky a pohonné hmoty.”
Zemědělci mají nyní obavy z nárůstu cen pohonných hmot, energií, snížit by se měl i přísun národních dotací.
Autor: Iva Kovářová