Hořický obzor ze 7. února 1925 psal:

"Silhoueta Věže samostatnosti
a to v rozměru šířky průčelí jejího (24 metry) byla právě v uplynulých dnech označena na staveništi (vedle Cesty legií) vysokými tyčemi. Je zajímavo pozorovati kostru z tyčí z různých míst. Lze učiniti si z těchto několika linií představu, jak mohutně bude působiti jednou hotový památník, který jistě bude vysoce pozoruhodnou zvláštností Hořicka. Dle obrázku širší veřejnosti již známého - přinesl jej nedávno Pražský ilustrovaný zpravodaj a vzbudil velkou pozornost - bude se zdvihati Věž samostatnosti imposantním způsobem na hřbetu Chlumů nad Hořicemi, správně jsouc umístěna v ose náměstí. Část spodku (jak projektant případně předpokládal) as 4 metry výšky, je následkem mírného svahu úbočí Chlumů kryta při pohledu od radnice. Však zbývající ještě viditelná část sloupoví portika (střed vchodu) a na obě strany šířící se boky síní tvoří ještě stále mohutný stupeň ku prvé široké etáži stavby, z níž teprve zdvíhati se bude vlastní věž do volné výšky 40 metrů (představme si ji jako trojnásobnou výšku tyče ve středu na staveništi vztyčené, jak od radnice viditelna).

Jistě velký to bude úkol, vybudovati projektovanou Věž samostatnosti, však úkol hodný námahy, vždyť má památník potomstvu připomínati také velikou dobu našeho osvobození. A při dobré vůli, obětavosti, nadšení a spolučinosti všech vrstev občanstva hořického kraje i podpoře kompetentních činitelů se veliké dílo podaří.

První krok ke stavbě již se děje - láme se kámen do základů v pískovcovém lomě velkostatku hořického na Dachovech - k čemuž k doporučení zdejší státní lesní správy ministerstvo zemědělství ochotně dalo svolení. Jistě, že jako při stavbě Cesty legií, na lámaný kámen obětavostí majitelů povozů z okresu hořického opět dovezen bude v zimních ještě měsících zdarma na staveniště, aby se mohlo k odevzdání základů na jaře přikročiti. Ještě jednu příznivou zprávu možno o postupu akce k vybudování památníku s veřejností sděliti, a to že hořický rodák, akademický sochař, legionář - major Československé armády pan František Duchač Vyskočil ukončil definitivní model prvé vstupní skupiny ke vchodu Cesty legií (z okresní silnice na Borku). Představuje Legie za hranicemi, tři typické naše legionáře: ruského, francouzského a italského, obráceného každého v kraj, kde bili se za vlast ve společném spojení úsilí vykoupiti jí svými oběťmi svobodu. Ušlechtilý výtvor umělecký, velké působivosti, je obdivován každým, kdo příležitost měl jej viděti. (Bude vbrzku též reprodukován v našich ilustrovaných časopisech).

Model skupiny je již odlit v sádře a po obstarání kamene (pískovce) bude prováděn v sochařských dílnách naší Státní průmyslové školy sochařské a kamenické (výška v kameni provedené skupiny bude přes 3 metry). "

Myšlenka Věže hrdinů se poprvé objevuje již za první světové války a po vzniku Československé republiky byl název změněn na Věž samostatnosti, jenž měl symbolizovat radost ze znovu nabyté svobody. Základy věže se začaly kopat o měsíc později 2. března 1925. Dne 10. července 1926 poklepal na základní kámen věže prezident Masaryk při své návštěvě Hořic. Stavba věže pokračovala až do r. 1938 a dosáhla 25 metrů. Po druhé světové válce se již ve stavbě tohoto vlasteneckého památníku nepokračovalo a objekt byl přejmenován na Památník odboje. Po Sametové revoluci byl vrácen této památce původní název, jenž byl doplněn Masarykovým jménem.

-tom-

---