V Lázních Bělohradě tiká ekologická bomba. Kdyby se jedy z půdy v areálu firmy Deprag dostaly do spodních pramenů, mohly by desítky tisíc lidí na Jičínsku přijít o pitnou vodu a místní lázně o kvalitní slatinu pro léčbu svých klientů. Proto majitelé Depragu společně s bělohradskou radnicí už víc než deset let přesvědčují stát, aby dodržel svůj slib z doby privatizace a starou ekologickou zátěž nechal odstranit dřív, než bude pozdě. Nyní snad konečně dosáhnou svého.

Ministerstvo financí uvolnilo na zbourání nevyužívaných objektů a odvoz kontaminované zeminy 99 milionů korun a podepsalo i smlouvu se společností Aecom, která všechny potřebné práce udělá.
„K zadání veřejné zakázky jsme přistoupili proto, abychom odstranili riziko havárie a zabránili šíření znečištění a vzniku ještě větších škod v ochranném pásmu nedalekých lázní," uvedl Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí.

Areál firmy Deprag v Lázních Bělohradě je po dřívější průmyslové výrobě prosáklý ropnými látkami, a nebezpečnými uhlovodíky. Ohrožuje to pitnou vodu pro lidi na Jičínsku i slatinu pro tamní lázně. Desítky tisíc lidí na Jičínsku se už brzy nebudou muset obávat, že jim z kohoutků poteče voda znečištěná jedy ze staré ekologické zátěže v areálu firmy Deprag v Lázních Bělohradě. Ministerstvo financí uvolnilo 99 milionů korun na odtěžení kontaminované půdy v blízkosti spodních pramenů, odkud se čerpá pitná voda pro města a obce na Jičínsku a těží slatina pro místní lázně.

Ministerstvo financí již podepsalo smlouvu s firmou Aecom, která starou ekologickou zátěž odstraní. Nyní žádáme o demoliční výměr a nejpozději na jaře příštího roku by se měly začít bourat první budovy," uvedl ředitel firmy Deprag CZ Jiří Kotyška.

Firma Deprag sídlí v původním bělohradském cukrovaru z roku 1850, který se později přeměnil na textilku a po druhé světové válce na strojírenský podnik. Průzkumy odhalily největší znečištění ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky pod někdejší kalírnou a starým nezabezpečeným úložištěm šrotu, jež v minulosti provozoval státní podnik Narex.

Při likvidaci staré ekologické zátěže půjdou k zemi všechny nevyužívané budovy v ulici T. G. Masaryka a bagry budou muset vytěžit kontaminovanou zeminu až do hloubky několika metrů. Část vytěženého materiálu se po vyčištění znovu využije, silněji znečištěnou zeminu vyvezou nákladní auta na skládku. „Všechny sanační práce by měly být hotové příští rok a potom bude následovat dlouhodobý monitoring, který by měl potvrdit nezávadnost celého areálu," řekl Kotyška.

Firma Deprag za znečištění své bělohradské továrny nemůže. Areál bývalého Narexu koupila v roce 1998 i se starou ekologickou zátěží z dob socialistické výroby. Proto se při privatizaci stát prostřednictvím smlouvy s Fondem národního majetku zavázal, že zátěž odstraní na vlastní náklady.

Fond však zanikl a jeho závazky převzalo ministerstvo financí, které bělohradskou továrnu zařadilo mezi 510 lokalit se starými ekologickými škodami, na jejichž odstranění byl vypsán obří tendr. Jeho vítěze - firmu Marius Pedersen Engineering s nabídkou za téměř 57 miliard korun - ale vláda na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska s největší pravděpodobností neschválí a tím celý projekt skončí.

Situace v Depragu by tak podle odborníků mohla stále kdykoliv přerůst v ekologickou havárii. „Že je tam situace kritická, potvrdila i Česká inspekce životního prostředí. Proto jsem rád, že se podařilo zajistit sanaci jiným způsobem než z rušeného obřího ekotendru," uvedl starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr.

Časovaná ekologická bomba v Depragu ho znervózňuje ze dvou důvodů. „Jednak jako starostu města, kde jedy ohrožují pitnou vodu pro obyvatele i slatinu pro lázně. A také jako člena představenstva Vodohospodářské a obchodní společnosti, která zásobuje vodou desetitisíce lidí v regionu," poznamenal Šubr.

Ivan Truhlička, Mladá fronta DNES