Zelárna zemědělského podniku v Dobré Vodě šlape v těchto dnech na plný výkon.

Padesát pracovníků, mezi nimiž jsou i studenti z Polska, tu čistí hlávky, odstraňují košťály, a poté už zeleninu pohltí linka na krouhání. „Letos byla úroda zelí průměrná. Pěstujeme ho na třiceti hektarech. V této chvíli máme sklizenu zhruba třetinu plochy," informuje nás vedoucí zelárny Jiří Otčenášek.

Z hlávek tu vznikne 2,5 tisíce tun krouhanky, která zaplní všechny zrací bazény. „Nakrouhané zelí se nasolí, přidá se kmín a navrství se do bazénu, kde je stroj postupně dusá. Po odčerpání přebytečné šťávy se bazén zakryje. Zelí tu pak zraje šest týdnů," popisuje výrobní proces kysané lahůdky šéf provozu.

Ještě než se produkt dostane k zákazníkům, projde analytickým a mikrobiologickým rozborem. Pak už přijde ke slovu balírna. „Zatím se nám nestalo, že by kysané zelí bylo závadné. Pokud by k tomu došlo, putovalo by k průmyslovému zpracování," objasňuje Jiří Otčenášek, který si rád pochutnává na salátech z čerstvého i kysaného zelí. Podotýká, že o dobrovodský produkt je sice na trhu zájem, ale jeho odbytová cena je nižší než vloni.

S vedoucím zelárny řešíme, který výraz používat, zda kruhárna, či krouhárna. „Už jsme se tím také zabývali. Obojí je správné."

Pěstování zelí v Dobré Vodě začalo v roce 1882. Prvním pěstitelem byl Václav Nosek v Dolení Dobré Vodě. V roce 1951 zde byla na výměře 15 ha založena šlechtitelská stanice. K odrůdám zelí příbylo šlechtění okurky Bílské, cibule Alice, česneku Japo i dalších odrůd červeného a malohlávkového zelí Mars a Pluto. O dobrých výsledcích svědčí řada diplomů z výstav u nás i v zahraničí. Roku 1991 byla stanice zrušena.

Autor: Iva Kovářová