Pošetilec nebo blázen. Architekt Martin Pour s úsměvem vypráví, že lidé nad jeho záměrem občas nechápavě kroutí hlavou. Není divu, domy se běžně kupují a prodávají, ale aby si někdo pořídil starou opuštěnou cihelnu a snažil se ji svépomocí zachovat jako technický skanzen? Právě o to se už třetím rokem snaží nový majitel někdejší strojní továrny na výrobu cihel v Šárovcově Lhotě, který na její záchranu věnoval své úspory.

„Jsem Hořičák, takže zdejší region docela dobře znám. Navíc jako projektant jsem tady před časem pro obec něco dělal, takže když mi bývalý pan starosta Liboslav Knězáček zavolal, že je zdejší cihelna k mání, dlouho jsem se nerozmýšlel a od mlázovické zemědělské společnosti ji odkoupil,“ říká Martin Pour.

Tvrdí, že to bylo spíš spontánní rozhodnutí než promyšlená investice. „K historickým i technickým památkám mám kladný vztah. Ta stavba se mi prostě zalíbila. Snažím se, aby nespadla jako většina obdobných staveb v celé republice nebo ji někdo nezboural či nerozebral na stavební materiál, protože cihelny v posledních letech zanikají skoro všude. Vzhledem ke specifické dispozici se pro ně totiž těžko hledá nějaké 'rozumné', natož komerční využití. Ale to se netýká jen cihelen, bohužel mizí i staré mlýny, pily, textilní fabriky a další často unikátní industriální objekty, které jedinečně dotvářely charakter české krajiny. Zkrátka mi přišlo nepřirozené objekt nekoupit, zvlášť když postupně sleduju zkázu poslední cihelny u nás v Hořicích,“ vysvětluje Pour a dodává, že ze zhruba pěti tisíc cihelen, které byly v republice mezi válkami, se do dnešní doby zachoval už jen zlomek.

Kruhová cihelna v Šárovcově Lhotě, která v minulosti patřila pod Velkostatek a panství Bělohradské hraběte Augusta Merveldta, jenž nechal cihlářské objekty v roce 1921 postavit podle plánů Theodora Kleina, je dnes unikát. Podle majitele se jedná o jednu z posledních ve své hmotě a původních materiálech neporušených cihelen s pecí typu Hoffmann. Její vybavení se však nezachovalo, proto shání jakoukoli drobnost ze starých cihelen, která by původní výrobu přiblížila návštěvníkům. „Těžko se shání i artefakty, neboť naprostá většina cihelen už neexistuje. A sběrné suroviny byly rychlejší než já,“ posteskl si majitel.

Stavba je pozoruhodná nejen na pohled, ale i tím, jak rychle se ji podařilo realizovat. „S výstavbou naši předkové začali přibližně v květnu 1921 a hned následující rok tady vypálili už půlmiliontou cihlu. Cihly se tu pálily přibližně do roku 1962. V roce 1965 areál koupilo zemědělské družstvo, které prostory předělalo na sušárnu obilí, a k tomuto účelu objekt sloužil ještě poměrně nedávno,“ líčí Pour.

Před lety ale hrozilo, že by cihelna mohla být zbourána a kamenné zdivo a dřevěné trámy rozprodány jako stavební materiál. Vedení obce proto podle starosty Pavla Vícha přivítalo, že se našel zájemce, který usiluje o zachování cihelny v původní podobě a navíc tam buduje menší muzeum se zaměřením na cihlářství a místní tradice. Vzhledem k absenci kostela je totiž zdejší čtyřicetimetrový komín jedinou dominantou, viditelnou z širokého okolí Šárovcovy Lhoty. Na nádvoří cihelny se navíc postupně vrací i společenský život, který se tam v podobě trhů a dražeb dobytka i jiných akcí v meziválečném období odehrával.

„Myslím, že lidé k našim aktivitám mají kladný vztah, což potěší. První rok a půl jsme areál vyklízeli a vymetali, postupně jsme odtud odvezli na pětadvacet traktorových valníků nepořádku, šrotu a prachu. A další rok a půl s ohledem na finanční možnosti provádíme nezbytné opravy havarijních konstrukcí.“

Pour počítá s tím, že se v Šárovcově Lhotě časem natrvalo usadí, průběžně proto renovuje i přilehlý domek správce cihelny. „Z Hořic to mám deset minut, takže několikrát v týdnu sem hned po práci zajedu a bývalý domeček správce předělávám na bydlení. Opravili jsme už střechu na domku a na původní venkovní sušárně, kde vzniká expozice se zaměřením na cihlářství. Teď nás ale čeká mnohem těžší úkol, oprava velké střechy přímo nad kruhovou pecí, která má tisíc čtverečních metrů. Ve velmi špatném stavu jsou i prostory míchárny. Bohužel nás limitují finanční možnosti. I proto děkuji drobným dárcům a firmám, které nám vyšly vstříc a dodaly například krytinu nebo poskytly slevu na materiál. Potěšil nás také zájem pár obcí z regionu, které zareagovaly na naši prosbu a uvolnily drobné, několikatisícové příspěvky. I když v součtu to představuje jen malé procento z celkových nákladů,“ podotýká.

Výhledově chce Martin Pour nejen zachovat autentický vzhled architektury, ale rád by například sehnal i staré transmise a velký stacionární motor do míchárny a alespoň v náznaku znovu vytvořil původní strojovnu, která byla srdcem cihelny, z níž se kromě pár drobností nic nezachovalo. Proto prosí kohokoli o pomoc či informaci, kde by bylo možné sehnat nebo odkoupit cokoli ze staré předválečné strojovny. Nicméně v expozici je již nyní možné vidět kromě kopií původních výkresů i dřevěné formy na cihly, ocelovou točnu pro cihlářské vozíky, dřevěné podložky pod ručně vyráběné cihly či stále provozuschopné dřevěné spouštědlo. (jn)