Farmaceutické muzeum v Kuksu chystá novou expozici, v květnu lidé spatří vývoj lékárnického průmyslu v druhé polovině 20. století, tedy výrobu tablet, mastí, ampulí či injekcí.

České farmaceutické muzeum v hospitalu v Kuksu bude od příštího roku bohatší o expozici věnovanou vývoji farmaceutického průmyslu. Zachytí druhou polovinu 20. století a hotova bude v květnu.

"Ukážeme, jak se vyvíjela výroba tablet, mastí, ampulí či injekcí. Tehdy už se používaly velké stroje a návštěvníci si budou moci vyzkoušet u některých strojů, na jakém principu fungovaly. Pochopitelně dnešní farmaceutický průmysl je už úplně jinde," říká ředitelka Českého farmaceutického muzea Ladislava Valášková.

Nová expozice vznikne v prostorách suterénu. Muzeum na ni získalo podporu z unijních peněz prostřednictvím euroregionu Glacensis.

"Lékárna byla kolébkou farmaceutického průmyslu. Tam se vše vyvinulo až do podoby, jak to známe dnes," dodává ředitelka.

Muzeum zachycuje práci lékárníků asi od 17. století
Muzeum, které patří pod Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, se musí vypořádat při přípravě nové expozice se současnou náročnou přestavbou Šporkova barokního hospitalu.

Zimní prohlídky, kdy se do Kuksu mohly objednat skupiny návštěvníků, se podle kastelána Libora Švece teď ani nekonají, na chodbách totiž pracují restaurátoři.

Farmaceutické muzeum zachycuje práci lékárníků asi od 17. století. Hlavní atrakcí je původní hospitalní oficína, kterou provozoval konvent milosrdných bratří v Kuksu.

Její nábytek pochází z let 1748 až 1750. Na policích jsou původní červené a bílé fajánsové stojatky pro uchování léčiv a stojatky ze skla a porcelánu z pozdější doby.

Upoutají historické hmoždíře, hlava bájného jednorožce i starý lékárnický pult, zvaný tára, s vyobrazením granátového stromu. V původní jídelně, refektáři kukského kláštera jsou k vidění lékárny z 19. a první poloviny 20. století. Tam si návštěvníci také mohou příležitostně vyzkoušet, jak se mísila léčiva v zázemí lékárny.

Příprava léků takzvaně "magistraliter", kdy pacient přinese recept od lékaře k namíchání kapek nebo masti, zůstává i v současných lékárnách.

"Rozsah těchto připravovaných léčiv se zúžil, dřív se třeba hodně používaly sušené léčivé rostliny, ale dnes už ne. Připravujeme hlavně oční a nosní kapky, těžiště je zejména v mastech pro kožní lékařství. Některé léky jsou totiž málo stabilní a nehodí se pro komerční výrobu, anebo lékař chce pro pacienta konkrétní dávkování a složení a přitom neexistuje průmyslově vyráběná varianta," vysvětluje lékárník Zdeněk Turčín z lékárny U Brány při Oblastní nemocnici v Jičíně.

Vlastní příprava léků je podle něj pro řadu lékáren neekonomická, a proto od ní upouštějí, ale jičínská lékárna tím na druhou stranu získává pacienty.

Kukské farmaceutické muzeum navštěvuje v posledních letech ročně kolem deseti tisíc lidí. Sousední hospital mívá zhruba dvojnásobné počty.

"Na to, že jsme odborné muzeum, je to dobrý výsledek. Většinou se při provázení střídají studenti farmaceutické fakulty. Jak postupují do vyšších ročníků anebo jsou to už doktorandi, stávají se většími odborníky. Návštěvníci to ocení, mohou se ptát i na otázky, které přímo nesouvisí s expozicí, ale týkají se farmacie," říká Ladislava Valášková z muzea.