Třináct měsíců od ničivého požáru v přípravně Milety jede textilka na plné obrátky. Firmě dokonce roste prodej a hospodářské výsledky jsou výborné. Místo propouštění proto textilka nabrala další zaměstnance.

Jako by se vůbec nic nestalo. Tak hodnotí hospodářské výsledky hořické Milety v roce 2013 její ředitel Otakar Petráček. Zničenou přípravnu pomohly firmě nahradit subdodavatelé a firma nemusela nikoho propustit. Rok po ničivém požáru už stojí v Hořicích nová hala. Její zprovoznění plánují v Miletě na druhé čtvrtletí.

Jaký byl pro vás rok 2013?

Jeho konec byl určitě lepší než začátek. Z hlediska hospodářského výsledku a objemu výroby se nám podařilo nejen udržet zakázky a zákazníky, ale dokonce jsme navýšili výrobu a zvýšili prodej. Z tohoto pohledu se firmě dařilo lépe než v předchozím roce.

Loňský požár vás tedy příliš neomezil?

Samozřejmě jsme fungovali v provizorních podmínkách. Ztratili jsme počáteční část výroby, kterou nemáme plně nahrazenou ani dnes, takže jsme se museli spoléhat na spolupráci se subdodavateli, což je naše konkurence. Ta fungovala výborně, podrželi nás. Asi 60 procent toho, co jsme ztratili, si vyrábíme sami. Čtyřicet procent dostáváme od našich spolupracujících firem a dále to zpracováváme na naší lince. Velkým úsilím lidí se nám podařilo firmu rozběhnout během prvního kvartálu loňského roku, takže z hlediska čísel se zdá, že se skoro nic nestalo. Rok 2013 byl ale velkou zátěží pro všechny.

Spíše psychickou zátěží?

Ze začátku ano. Když bylo později většině kolegů jasné, že to přežijeme, přišla také pracovní zátěž. Museli jsme fungovat v provizorních podmínkách, sestěhovat kanceláře a část výroby, nakoupit nové stroje, instalovat je. To všechno je práce navíc. Bylo tu hodně fyzické i duševní práce navíc.

Podržela vás konkurence, jak jejich postoj vnímáte?

Konkurentů je relativně hodně. Kdyby nás chtěli potopit, museli by nás nepodržet všichni. Jsem rád, že se ukázala solidarita českých i evropských výrobců v tomto oboru. Snažíme se být naopak přátelskými konkurenty a pokud to po technické stránce jde, případně si i vypomoci. To vnímám jako velmi příjemnou věc, která řadu lidí překvapila, protože v jiných průmyslových odvětvích by se tohle nestalo.

Čím to je?

Nás už dnes není v Evropě tolik. Částečně se proto cítíme na jedné lodi a je důležité, aby dnes evropští dodavatelé rostli, než aby někdo vypadnul ze hry a evropský textilní průmysl ztratil další část své kompetence.

Jak dopadl požár na zaměstnance?

O práci nikdo nepřišel, naopak jsme přijali další pracovníky. Je to spojené i s dalšími investicemi. Díky tomu, že se nám obchodně daří, nakupujeme tkalcovské stavy pro tkalcovnu, která nebyla požárem zničena. Část už je tu, část přijde v prvním kvartálu letošního roku. Se zvýšením výroby je spojený malý nárůst lidí.

Požár zasáhl sklad a přípravnu, jaká byla celková škoda?

Přišli jsme zhruba o počáteční etapu výroby, prvních patnáct procent technologie. Hrubá škoda byla okolo 200 milionů korun.

V jaké fázi je teď rekonstrukce?

Před příchodem zimy jsme začali stavět novou halu. Máme ji pod střechou, opláštěnou, takže nás čeká vybavení vnitřní části, instalace strojů a přesun kanceláří do původních prostor. Teď jsme vybourali původní podlahu a připravujeme během ledna a února novou.

Požár způsobila elektroinstalace, zaměříte se na ni?

Ne, hala bude v jiných obrysech. Bude na původním místě a ve stejné kubatuře, ale s jiným vnitřním vybavením.

Nebudete ji tedy rozšiřovat?

Nakupujeme strojový park, který bude mít větší výkon a kapacitu. Nepotřebujeme proto rozšiřovat plochu.

Kdy se vrátí zaměstnanci, kteří pracovali u subdodavatelů?

Část už je zpět a část pořád ještě dojíždí nebo se střídají tady na hale. Jedná se o 40 lidí, kteří jsou provázáni s pronajatým strojovým parkem. Je to necelých deset procent zaměstnanců firmy.

Na kdy plánujete spuštění haly?

Když stavíte přes zimu, jste vždy závislí na počasí. My bychom chtěli v březnu montovat novou technologii. Věříme, že do té doby budeme mít k dispozici nové podlahy. Stroje jsou objednané na březen. Pokud to půjde dobře, mohli bychom v dubnu rozjet něco jako zkušební provoz a do poloviny roku už normálně fungovat.

Hodnotíte restart jako rychlý?

Z mého pohledu to trvá déle, než bych si představoval. Po konzultacích s lidmi, kteří zažili podobné situace, to však vypadá, že se rychleji nic udělat nedalo. Spíše se pohybujeme v té optimističtější variantě. Jsou firmy, kterým obnova trvala až tři roky.

Jaká byla vaše představa?

Ideální by bylo mít halu postavenou včetně podlah už teď. Kdybychom byli o měsíc napřed, nebyli bychom tolik závislí na počasí.

Kam směřuje nejvíce vašich produktů?

Přibližně 60 procent naší výroby jsou materiály pro košile, které vyvážíme do celého světa. Od Japonska po severní a jižní Ameriku. Hlavní trhy máme v Evropě a Severní Americe, ale naši zákazníci jsou téměř ve stovce zemí po celém světě. Další významnou částí naší produkce jsou materiály, které vyvážíme do severní Afriky a na střední východ. Je to celá skupina různých tkanin, které činí asi 30 procent naší produkce. Zhruba 10 až 15 procent obratu činí hotelový program. V něm jsou ubrusy, lůžkoviny a tradiční kapesníky. V tuto chvíli mohu říci, že po letech, kdy Mileta kapesníky jen nakupovala, plánujeme od prvního kvartálu zavedení žakárových kapesníků zpět do výroby. Část kapesníků tedy bude opět Made in Czech republic, Made in Hořice.

Jak dlouho jste je nevyráběli?

Řádově pět let. Částečně budeme kapesníky nakupovat i nadále, ale ten nejlepší sortiment žakárových kapesníků budeme teď vyrábět u nás.

Autor: Tomáš Hejtmánek