Dům kultury Koruna vyžaduje pozornost. Na některé jeho části ruka stavebníka nesáhla od konce 20. let. Ředitel Jan Sezima proto vypracoval zprávu o současném stavu budovy a předložil ji vedení města.
To se obrátí na několik architektů, aby doporučili rozsah a podobu rekonstrukce a odhadli celkovou cenu.
Co Sezimův dokument praví? Především předkládá žebříček nutných oprav podle důležitosti. Na prvním místě je chybějící vchod do administrativní budovy. Přístup je v současnosti možný jenom přes vestibul divadla, což není vyhovující. Samotný vestibul zpráva zmiňuje hned na druhém místě. Hovoří o nutnosti jeho rozšíření. Třeba i na úkor restaurace v DK Koruna, jejíž prostory jsou podle zprávy zbytečně velké. Kulturní stánek dále postrádá technický vchod pro dopravu divadelních kulis. Poté se žebříček nedostatků soustředí na divadelní sál. Není klimatizován, s čímž souvisí i problémy s vytápěním, chybí mu moderní ozvučení i osvětlení a rovněž je zapotřebí vyměnit sedadla, která jsou nepohodlná.
Rozsáhlá rekonstrukce kulturního stánku není na pořadu dne. V letošním rozpočtu takovou položku nenajdeme. Jde o úkol až pro příští hořické vedení. Zastupitelé při posledním zasedání pověřili radu, aby oslovila několik architektů. Mají poradit, jak rekonstrukci řešit, aby nedošlo k narušení vnější i vnitřní podoby domu. Potom teprve přijde na řadu projektová dokumentace.
Budovou ročně projde 25 tisíc lidí. „Sál DK Koruna není památkově chráněný. Nebyl však v minulosti dotčen většími a necitlivými úpravami a je tak mimořádně zachovalým svědectvím architektury 20. let minulého století, pro které je obdivován domácími i zahraničními návštěvníky a účinkujícími," uvádí Jan Sezima.
Dnešní kulturní stánek vznikal postupně. Vyvinul se z Dělnického domu, který zase před rokem 1908 býval hostincem Na Vinohradech. Slovo Koruna se do názvu stavby dostalo v roce 1915, kdy Dělnický dům zakoupil soukromý hořický pivovar. Pojmenoval tak svou novou restauraci. V roce 1929 pivovarský hostinec podstoupil rekonstrukci, při níž objekt získal současný charakter.
Autor: Jan Jireš