Jedeme-li kouzelnou podkrkonošskou krajinou z Lázní Bělohradu do Miletína,
asi uprostřed cesty přijedeme do obce Tetín. Při jejím projíždění nás upoutá na
pravé straně pohled na malou vesničku na kopečku schoulenou mezi bujnou zeleni.
Tato vesnička, jejíž jméno je Vlkanov, byla v sobotu místem velké oslavy –
uvedení do provozu a posvěcení nové zvoničky.
Vlkanov byl založen majitelem miletínského panství baronem Josefem Sosnovcem
roku 1768, pocházejícím ze stejnojmenné vesnice na Chodsku. Jak praví kronika,
rozhodnutím Marie Terezie „musela být každá vesnice vybavena zvonicí za účelem
oznámení obyvatelům obce v případech obecného ohrožení a zároveň jako časoměrný
prostředek (vyzvánění klekání, popř. oběda)."
Obyvatelé vesničky byli na svou zvonici hrdí. Přišla však druhá světová válka a
Velkoněmecká říše neměla dostatek kovu na krytí svého válečného dobrodružství, a
tak došlo k tomu, že se na jeden ze zdrojů pro válečnou výrobu sáhlo na zvony. A
tak dne 19. března 1942 se museli se svým zvonem rozloučit i obyvatelé Vlkanova.
Díky jednomu z občanů vesnice, který již v této době vlastnil fotografický
aparát, se dochovaly svědecké snímky.
Zvon nenalezen
Po skončení války se zástupci obce marně snažili nalézti ho na údajném
shromaždišti. Obyvatelé měli v této době jiné starosti a zejména výdaje, a tak
obnova zvonu byla odsunuta stranou. Mezitím došlo k podstatným změnám. V
důsledku industrializace začali odcházet z obce mladí lidé, a staří odcházeli
tam, odkud není návratu – na miletínský hřbitov.
Začal se měnit i charakter vesnice. Dřívější malebné, ale chudé chaloupky již
nesplňovaly požadavky na moderní bydlení, a tak místo nich vznikaly moderní
domy. I obyvatelé se měnili. Místo starých udřených zemědělců se stále více
stávali majiteli nemovitostí lidé, kteří zde v oáze klidu a míru hledali
odpočinek. A tak se opět projevil genius loci této vesničky, a začalo se s
výstavbou nových domů. Obec se z 11 domků rozrostla o pět nových domů mladých
lidí.
Štěstím pro ni bylo, že ji začali považovat za svůj domov a hledali její
tradice, mezi nimiž byla i zvonice uprostřed návsi vedle sochy svatého Venance.
Mezi nimi zejména podnikatel v oblasti zdravotnických zařízení Aleš Festa,
dlouhodobý a všestranný chalupář Pepík Plecháč a vnuk původních obyvatel Petr
Groh. Tito obyvatelé spojili své umění, práci a zejména finanční prostředky a na
místě původní zvoničky postavili novou, modernější.
Velká slavnost
A nyní přejděme ke slavnosti, která se konala v sobotu 25. října, což je
slavnostní vysvěcení a prvé zvonění. Již po poledni se schází na vyzdobenou
náves, kde nechybí ani občerstvení, davy lidí, mezi nimiž nejsou jen rodáci, ale
i zvědaví lidé ze širokého okolí. Před zvonicí je kobercem pokryt stupínek.
Vyhrává nejprve reprodukovaná hudba, ale pak nastupuje trio hudebníků, které
svými fanfárami zahájí ve 14 hodin vlastní slavnost.
Na stupínek vystupuje student sociologie v Hradci Králové Matěj Hlavatý. Stručně
seznamuje přítomné s historií Vlkanova, ale zejména historií zvoničky. Po něm
nastupuje pan farář z Lázní Bělohradu a provádí vysvěcení zvonu. Nakonec
oficiální části zahraje hudba státní hymnu a zvon se poprvé rozklinká. Nastává
prohlídka zvonice a setkání rodáků a přátel Vlkanova a jejich obyvatel.
Závěrem chci ještě jednou poděkovat všem, kteří se zasloužili o obnovení
zvoničky, a věřím, že bude zvonit jenom pro radost obyvatel a udávat běh času.
Chtěl bych také pozvat čtenáře těchto novin, aby při průjezdu obcí Tetín nebo
návštěvou turistické cesty z Bělohradu do Miletína věnovali svůj čas prohlídce
zvoničky a prohlídce rázovitých chalup Vlkanova.
Josef Festa
FOTO:
jicinsky.denik.cz