Textilní firma Mileta je jedním z nejtradičnějších zaměstnavatelů v Hořicích. Má provozy i ve Dvoře Králové nad Labem a Černém Dole. V prosinci 2012 hořický komplex postihl požár, který zničil polovinu výrobní haly.

Mileta se však skolit nedala, nepropustila žádné zaměstnance a nyní opět ekonomicky prosperuje. Přinášíme rozhovor s předsedou představenstva Otakarem Petráčkem.

Představte firmu Mileta. Jaké jsou její produkty? Kde máte odbytiště?
Mileta má 420 zaměstnanců ve třech provozech. Ve Dvoře Králové nad Labem je barevna, v Hořicích tkalcovna, v Černém Dole úpravna bavlněných tkanin. Našim hlavním produktem jsou materiály na košile, dalšími potom výrobky pro západní Afriku, jako jsou damašky a voály. V Africe působíme 35 let, je to náš tradiční trh. Spolu s košilovinami nám tyto výrobky dělají devadesát procent obratu.

Kolik má hořický závod zaměstnanců?
V Hořicích sídlí firma a je zde i správa akciové společnosti. Řádově je tu zaměstnáno tři sta lidí. Sto dvacet je v dalších provozech.

Máme-li termín společenská odpovědnost firem, co vám jako představiteli Milety tento koncept říká? Jak jej chápete?
Společenská odpovědnost by se měla odvíjet z určité firemní kultury. Chceme se chovat férově vůči všem, kteří s námi přijdou do styku. Jde o to, být korektní k našim spolupracovníkům, dodavatelům i odběratelům. Zní to jako klišé, ale myslím si, že zdaleka ne každý to dodržuje. Tento přístup se nám velmi osvědčil v kritické době po požáru, kdy jsme se mohli opřít o pracovníky, dodavatele i odběratele, a to jen proto, že jsme se k nim vždy chovali solidně.

Mileta se po požáru v roce 2012 vrátila k ekonomickému vzestupu. Jaká je nynější bilance firmy?
Mileta vyhořela v prosinci 2012, přišla o část výrobních kapacit. Bylo to v době, kdy jsme solidně rostli. Nešťastná událost nás o to připravila, ale byli jsme v dobré kondici a podařilo se nám přežít. Nyní rozbíháme novou výrobní halu a v posledních měsících se nám podařilo překonat růst, který jsme měli před požárem. Z hranice pět seti milionů ročního obratu se posouváme k více než sedmi stům milionům.

Během toho těžkého období navíc ani nedošlo k tomu, že by některý ze zaměstnanců byl propuštěn.
Naopak jsme navýšili počet pracovníků řádově o šedesát lidí. Firma personálně rostla.

Odpovědnosti se týká i vztahu firmy k životnímu prostředí. Ohlížíte se k ochraně přírody?
Samozřejmě. V posledních třech letech jsme zrealizovali projekty, které spočívaly v úspoře spotřeby energií a ve vypouštění emisí. Ve Dvoře Králové a Černém Dole jsme vyměnili kompletně kotelny. Pro příští rok plánujeme investici ve výši patnácti až dvaceti milionů korun, která bude spočívat ve vylepšení naší čistírny odpadních vod. Od jara příštího roku budou zahájeny práce. Na této čistírně dokonce ošetřujeme část splaškové vody z obce.

Jak se firma stará o zdraví a bezpečnost zaměstnanců?
To jsou dvě věci. Bezpečnostní podmínky jsou dány ze zákona. V nové hale ale jdeme nad rámec toho, co musíme splňovat. Nyní například investujeme do nové jeřábové drážky, která ještě více zajistí bezpečnost práce při manipulaci s těžkými vály. Za komfort a bezpečnost práce jsme již utratili, a ještě utratíme, mnoho peněz. Co se týče zdraví, jdeme nad běžný rámec požadavků. V Hořicích máme nepřetržitý provoz na tkalcovně, což je sedm dní a čtyřiadvacet hodin v hlučném prostředí. Zaměstnancům nejen poskytujeme ochranné pomůcky, ale i umožňujeme kontroly u lékaře nad rozsah, který požaduje zákon. Snažíme se, aby zdraví našich zaměstnanců bylo hlídané.

Podporuje Mileta občany, kteří se ocitli v těžké ekonomické nebo sociální situaci?
Tyto záležitosti řešíme individuálně, nemáme na ně konkrétní projekt. Vím o jednotlivých případech, ale neřešíme to jako masovou záležitost. Stává se nám, že přijdou lidé zvenku s tím, že mají zájem o zaměstnání, a potom si to rozmyslí se slovy, že jsou v tolika exekucích, že pro ně nemá smysl pracovat. To se nám bohužel stává běžně. Naštěstí se nám to zatím často nestává s vlastními pracovníky.

Zaměstnáváte lidi s hendikepem?
Samozřejmě. Historicky jsme vždy měli vysoké procento hendikepovaných zaměstnanců. Po překvalifikování zdravotně postižených zaměstnanců – tuším, že to je dva roky zpátky – většina našich kolegů o průkaz hendikepovaného přišla. Čísla proto dnes nejsou taková, jako byla kdysi. Nicméně tyto lidi jsme ve firmě ponechali, neboť jsme je nezaměstnávali, protože bychom skrz ně chtěli čerpat dotaci, ale protože to jsou naši schopní kolegové. Jsme připraveni zaměstnávat další hendikepované, není v tom žádný problém. A také si myslím, že máme aktivní zaměstnaneckou politiku vůči maminkám po mateřské. Osobně je považuji za jedny z nejloajálnějších pracovníků. Starost o rodinu ženu naučí schopnosti hospodařit se svým časem. Snažíme se také zaměstnávat čerstvé absolventy, zejména textilních vysokých škol. Mileta je zaměstnavatelem, který podporuje nábor z těch sociálních skupin, jež jiné firmy přehlížejí. A dělají chybu, protože například starší zaměstnanci v technických profesích mají ohromné zkušenosti, které je třeba předávat mladší generaci.

Mileta má za sebou zajímavou historii. Můžete ji trochu představit?
Mileta vznikla v období znárodnění, to znamená v roce 1948. V následujícím roce došlo ke scelení firem. Díky nim se můžeme vrátit do historie k fabrikám, které Miletě v Hořicích a Černém Dole předcházely. Navazujeme na tradici bavlnářského průmyslu v Podkrkonoší od 60. let 19. století. Za chvíli budeme mít sto padesátiletou tradici na některých provozech. Historicky jsme se věnovali tkaným kapesníkům, kdy Mileta byla největším světovým výrobcem. Stále jsou v našem sortimentu, dnes představují osm až deset procent našeho obratu. Je pravdou, že jsou spíše naším koníčkem, ale budeme se mu nadále věnovat.

Autor: Autor: DENÍK/Jan Jireš