Aleš Svoboda.Sportovní terminologií by se dalo říct, že současný starosta Hořic se do funkce vypracoval z role asistenta hlavního trenéra. V listopadu bude na „lavičce" města kamenné krásy čtvrtinu svého volebního angažmá. Jak se v roli starosty po roce cítí a jaké má plány do budoucnosti se Aleš Svoboda svěřil Deníku.

Na hořické radnici jste minulé volební období působil ve funkci místostarosty. Jaké bylo přesunout se do čela radnice?
Přechod z jedné kanceláře a funkce do druhé je takový, že tlak, co se týče zodpovědnosti, je daleko větší. Starosta má vše na bedrech. Z tohoto hlediska cítím obrovskou zodpovědnost. Tím, že jsem byl členem rady a pak místostarostou, tak jsem o chodu města již něco věděl. Teď prakticky jen navazuji na práci mých předchůdců. Ostatně, bývalý starosta je teď moji pravou rukou. Kdybych tak začal dělat nějaké extra velké změny, tak bych popřel to, co jsme tu dělali v uplynulých letech. A to rozhodně nechci. Co se pak týče současného vedení, tak jsem přesvědčen, že se mnohem více projevuje týmový duch a vzájemná spolupráce.

Před volbami bylo velké hořické téma nemocnice. Ta nakonec zůstala v rukách města. Jak to však vypadá se slibem, že tu bude i čtyřiadvacetihodinová ambulance?
Toto je součástí programového prohlášení. Musím však zatím konstatovat, že velkým problémem je do nemocnice sehnat lékaře. Tento slib tak naráží na úskalí, která budeme jen obtížně překonávat. Takže s ambulancí jsme se zatím příliš neposunuli.

S nedostatkem lékařů jste mi nahrál na otázku týkající se odlivu lidí z menších měst. Jak hodláte tomuto trendu čelit? Vzniknou v Hořicích nová pracovní místa?
Tato otázka se dá pojmout několika způsoby. V jednom se vrátím ke zdejším zdravotnickým a sociálním zařízením. Rozhodli jsme se nepronajmout je soukromým subjektům. Chceme totiž tyto příspěvkové organizace, už kvůli zaměstnanosti, udržet pod naší kontrolou. Ale zase nemůžeme jít cestou socialismu, kdy tu bude zaměstnáno x lidí navíc. Ekonomika provozu je i v tomto případě velmi důležitá. Nicméně město je významným zaměstnavatelem a to nehodláme měnit. S tím souvisí investice a prodeje pozemků ve městě, které proběhly v minulých letech. Na nich se už začínají stavět zcela nové objekty. Jedná se o firmy, které již ve městě působí, chtějí rozšířit nebo modernizovat svoje provozy a mohla by se vytvořit i nová pracovní místa. Zde je důležitý atribut, že tu stávající firmy zůstanou a neodstěhují se z Hořic.

Já stále tvrdím, že ve městech s podobnou skladbou obyvatel jako mají Hořice, je velmi důležité mít větší počet menších firem, které zaměstnávají řádově desítky zaměstnanců, než čekat, mnohdy nereálně, na velkého investora. Podnikatelům také vycházíme vstříc tím, že pro ně některé pozemky připravujeme v kompletním „balíku". Například v areálu technických služeb jsme část této lokality kompletně zasíťovali. A ze tří budov čeká už jenom jedna na nového majitele. Jsem tak přesvědčen o tom, že v posledních letech Hořice, teď budu parafrázovat Václava Havla, který ve svém prvním novoročním projevu řekl: „Naše země nevzkvétá." Já si v tomto kontextu myslím, že Hořice vzkvétají a rostou do krásy. A město se dál daří posouvat dopředu.

Nejenom prací je člověk živ, ale velkou roli hraje i kulturní vyžití. V Hořicích jsou v tomto ohledu dvě Popelky. Budova muzea, respektive zámku. Myslíte si, že se tyto dva resty podaří vyřešit do konce vašeho volebního období?
Tohle je jeden z nejdůležitějších a aktuálních úkolů. A to už z toho titulu, že se město musí do konce roku vyjádřit, jestli zámek koupí, nebo nekoupí. Je pravda, že co se týče dotačních titulů, tak se to pro nás nejeví příliš dobře. Ale uvidíme, jestli se nám nepodaří čerpat nějaké finance v rámci česko-polské spolupráce. Pokud město nakonec zámeček od Lesů České republiky zakoupí, tak se dál bude jednat o velmi vysoké investice do samotného „vzkříšení" objektu. Poté by měl zámek přidanou hodnotu v několika souvislostech. V prvé řadě, pokud bychom se rozmáchli takovým způsobem, který studie nabízí, tak by muzeum mělo odpovídající a důstojné prostory. Dále se tu rýsuje možnost prezentace města v oblastech, které jsou pro Hořice typické. To znamená expozice trubiček, kamene a popřípadě motocyklových závodů. Byla by to tak přidaná hodnota hlavně pro návštěvníky města, kteří by zde v jednom objektu našli kulturní vyžití na celý den. Popřípadě by se tam dozvěděli další informace pro toulky krajem. Takové místo v Hořicích zatím nemáme.

V přílivu více turistu však brání věc, která trápí i místní. Tedy parkování, hlavně na náměstí a v jeho okolí. Jak toto chcete řešit?
To je také velké téma. S parkováním na náměstí však souvisí to, že parkovacích míst je v celém městě obecně málo. Pokud tak nejsme schopni lidem, kteří bydlí v centru města, nabídnout adekvátní parkovací místo, tak zkrátka náměstí bude stále auty zaplněno. Nicméně je tu varianta přeložky 2/300, která by navázala na část, která je již realizována. V další fázi by tak doprava nešla přes náměstí, ale měla by se odklonit do Sladkovského ulice přes Palackého náměstí. Tam by v rámci této výstavby měla vzniknout nová parkovací místa. Ale i tato akce je v řádech několika desítek milionů korun. Pokud by se to podařilo, počítá se s tím, že by veškerá těžká doprava zmizela z centra města. Tím by se konečně mohla vyřešit otázka náměstí, ale to je zatím jen hudba budoucnosti na které pracujeme. I když ne tak daleké, protože v tomto programovacím období má kraj alokované peníze, které by na tuto přeložku mohly být použity.

Když se podíváme do programového prohlášení. Co se vám zatím daří plnit a co si myslíte, že zvládnete do konce volebního období?
Když se do něj podíváme konkrétně, tak například majetek a finance. Tam jsme navázali na to, co jsme začali již v minulém volebním období. Povedlo se nám zateplit mateřinku Pod Lipou, minulý týden byla dokončena rekonstrukce školky na Husově ulici a probíhají závěrečné fáze na Základní škole Komenského. Takže to je jednoznačně pokračování v trendu programového prohlášení. V něm máme zakotven i postup k neplatičům nájemného. Tyto postupy jsou v Hořicích již zaběhnuté. Zkrátka, když někdo neplatí nájem, tak nemůže bydlet v městském bytě. Když se podíváme na naše programové prohlášení, tak se nám zatím daří jeho duch naplňovat. Jednou z priorit bude realizace bezpečného přecházení přes náměstí, zpracováváme projektovou dokumentaci na lávky Hořice – Libonice, chceme také realizovat autobusový terminál. Nevím, jestli se toto všechno podaří v příštím roce, musíme být realisty a reagovat na vypsané dotační tituly.

Když se však na programové prohlášení podíváme obšírněji, tak jsou v něm zakotveny body, které už teď víte, že se vám minimálně v tomto volebním období nepodaří naplnit?
Žádné programové prohlášení se nedá naplnit beze zbytku. Je jasné, že rekonstrukce převlékáren na koupališti Dachova bude problém. Nepodařilo se nám uspět se žádostí o dotaci z takzvaných Norských fondů. Ale zkoušíme hledat další možnosti, případně se restaurování může realizovat po etapách z rozpočtu města. Nemohu ani slíbit čtyřiadvacetihodinovou ambulanci, ale i zde se snažíme našemu slovu dostát. Co se týče kultury, tak tu máme ještě kulturní dům Koruna. A nejsem rozhodně blázen, abych věřil, že se nám podaří vyřešit během jednoho volebního období Zámek s muzeem i Dům kultury Koruna. Pokud něco z toho dopadne, budu jenom rád. To jsou investice v řádech desítek milionů korun, které v rozpočtu zkrátka nemáme. V roce příštím, popřípadě v roce 2017, se však ještě pokusíme vyřešit otázku autobusového terminálu. Na ten, s největší pravděpodobností, bude možné čerpat dotaci. To by byl další splněný bod našeho programového prohlášení a zároveň potřebná stavba pro hořické občany.

NEJVĚTŠÍ DLUH
Při počtu necelých devíti tisíc občanů je pro radnici – a především pro městský rozpočet – složité udržovat vysoký počet takzvaných příspěvkových organizací. Příspěvkovou organizací je i místní městská nemocnice a sociální služby. Ačkoliv v minulém volebním období zastupitelé vážně zvažovali, zda špitál nepředají do rukou soukromého provozovatele, nakonec rozhodli, že si ho město ponechá. Teď však je otázkou, jak do nemocnice přilákat doktory a splnit slib čtyřiadvacetihodinové ambulance .

NEJVĚTŠÍ INVESTICE
Nová dominanta města nemá vzniknout jen jako „libovůle" zdejší radnice, ale jejím hlavním úkolem má být ochrana místních obyvatel. Dostat se totiž přes jednu z nejvytíženějších silnic v kraji z Libonic do Hořic a opačně, se rovná hraní pověstné ruské rulety. Ta nyní získala další rozměr v podobě neexistujících přechodů pro chodce. Ty zanikly v roce 2014. Nutno však dodat, že i tyto „zebry" byly svým způsobem jen na okrasu a projíždějícím řidičům v mnoha případech nohu z plynu nesundaly.

Autor: Petr Vaňous, Zdroj: jicinsky.denik.cz