Hořická synagoga je budovou s příznačným osudem. Ti, kteří ji užívali a spravovali, zahynuli v koncentračních táborech. Po válce židovská komunita ve městě prakticky neexistovala a opuštěnou budovu nakonec koupila Církev československá husitská.

Malá církev, která nikdy neměla peněz nazbyt, se o modlitebnu v rámci svých skromných možností sice starala a udržovala ji, ale na rozsáhlejší rekonstrukci nikdy nedošlo. A protože je synagoga kulturní památkou, je třeba ji opravit kvalifikovaně, s veškerým respektem k zachovalým stavebním prvkům i jejímu kulturně historickému významu.

Odvahu pro zásadní krok našla současná farářka CČH Eliška Zapletalová, která o rekonstrukci a vlastně záchranu této cenné budovy usiluje již od roku 2007. Prvořadým problémem, jako ostatně u všech investic, byly samozřejmě peníze.

„Naše náboženská obec je nevelká, a tak náš vlastní podíl je skutečně minimální," říká farářka Zapletalová, která roky po nocích sepisovala prosby, žádosti, zadávala vypracování nezbytné dokumentace, koordinovala vše, co předcházelo vlastní opravě.

„Několik let zabralo vypracování odborných studií, projektů a přípravné práce. Jejich součástí byl i stavebně historický průzkum synagogy. Díky němu jsme na půdě objevili genizu s teologickými texty ze 17. a 18. století," dodává. Geniza znamená v judaismu jednak povinnost uchovat veškeré texty obsahující jedno z Božích jmen, rovněž se tímto termínem označuje místo, na němž jsou tyto texty pietně uchovávány a ukryty.

Všechny tyto práce přišly na takřka půl milionu korun. Záchranu synagogy naštěstí pomáhá řešit celá řada subjektů. Finančně se na ni podílí město, které snahy o opravu synagogy trvale podporuje, kraj i ministerstvo kultury, přispěla rovněž diecéze. A tak se mohly v září rozběhnout stavební práce, které si vyžádají náklady v přibližně stejné výši. Největším problémem budovy je její vlhkost. Podle projektu předního odborníka Michala Balíka byly práce na její odstranění zahájeny už v předešlých letech, kdy byl vybudován větrací kanál vnější izolace.

Nyní se pokračuje prací na vnitřní izolaci, následovat budou asanační omítky do výše dvou metrů. V průběhu stavebních prací při vnitřním obvodu budovy se potvrdil předpoklad architekta Jana Čiháčka, že pod současnou podlahou se skrývá původní barokní pískovcová dlažba, která bude v další fázi rekonstrukce kompletně odkryta. Objeveny byly také niky, tušené z nerovnosti stěn, a jedna trochu mladší „památka", telefonní přípojka do synagogy.

A čím by opravy měly pokračovat v příštím roce? „Krom odkrytí původní podlahy bychom rádi staticky zajistili a zrenovovali ženskou galerii. Dalším záměrem je pak obnovit okna v čele synagogy," říká Eliška Zapletalová a dodává: „ I když je budova vlastnictvím naší církve, synagoga je součástí dějin Hořic, upomínkou na Židy, kteří tu po staletí žili a zasloužili se o rozvoj města. Budu ráda, když zrenovovaná budova bude nejen místem modlitby, ale i místem setkávání, kulturních akcí a hlavně místem, které nám nedá zapomenout na židovskou komunitu města."

Jindra Váchová, zdroj: http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/zachrana-synagogy-ktera-je-soucasti-dejin-horic-zapocala-20151021.html