Inovativní systém vzdělávání od září loňského roku nabízí Montessori základní škola, která funguje jako detašované pracoviště Základní školy Na Habru.

S moderním konceptem výuky se můžete spolu se svými předškoláky seznámit v úterý 22. ledna, kdy se koná Den otevřených dveří - dopoledne od 9 do 11 hodin a odpoledne od 13 do 16 hodin. Výuka probíhá v Blahoslavově ulici 2105 v prostorách sousedících s Hořickým gymnáziem.

Zápisy do prvních tříd základní škol se blíží! O nových možnostech, které se pro rodiče a děti v Hořicích a okolí otevřely, jsme si povídali s Jaroslavem Švamberkem, zakladatelem Montessori základní školy v Hořicích. Jaké jsou principy Montessori systému vzdělávání a jaká cesta vedla k otevření nové hořické školy?

Co vás vedlo k založení Montessori základní školy v Hořicích?
Chyběla tu inovativní základní škola. Zvláště, když si uvědomíme, že v Hořicích máme lesní školku Lišákovo doupě i úspěšné nestátní Hořické gymnázium, jednu z osmi nejlepších středních škol v ČR (dle časopisu Forbes). O vznik nové třídy s Montessori výukou se ale zasloužilo více lidí, kteří se s touto moderní formou výuky nejprve blíže seznámili a poté pomohli vzniknout nové třídě. Zejména bych vyzdvihl přístup vedení města v čele s panem starostou Alešem Svobodou. Je skvělé, že jsme mohli hned od počátku začít s výukou v nevyužitých prostorách v budově bývalého gymnázia v Blahoslavově ulici. Je také třeba říci, že se nejedná o úplně novou školu, jsme detašovaným pracovištěm ZŠ Na Habru, a tak břímě starostí a odpovědnosti nese pan ředitel Roman Chalupa. V neposlední řadě bych rád poděkoval i rodičům našich malých školáků a dalším příznivcům, kteří tomuto projektu také aktivně pomáhají.

Hovořil jste o soukromém Hořickém gymnáziu, proč jste Montessori školu nezaložil sám jako soukromou?
Důvody jsou v zásadě dva, první je ten, že nestátní škola musí krýt nemalou část provozních nákladů ze školného a my jsme tuto moderní formu výuky, kterou považujeme za skvělou a potřebnou, chtěli nabídnout všem, ne pouze těm, co mají dostatek finančních prostředků na úhradu školného. V Praze jsou krásné, perfektně vybavené školy s Montessori výukou, kde rodiče platí měsíčně školné ve výši dvacet i více tisíc korun. Rodiči žáků jsou často například špičkoví manažeři, kteří ale na své děti mají minimum času. A čím více platí, tím více mají pocit, že se o výchovu jejich dětí má postarat škola. To my nechceme, jsme přesvědčeni, že dětem i jejich vzdělání nejvíce prospívá, pokud se o ně rodiče aktivně zajímají. Pochopitelně není dobrý ani opačný extrém, tzv. helikoptéroví rodiče, ale to by bylo na samostatný článek.

Mluvíte o jedné třídě, plánuje se jich do budoucna více?
Naším cílem je mít všech devět ročníků ZŠ. Zájem je již nyní poměrně veliký a už se nám hlásí rodiče zajímající se o další ročník. Navíc v hořickém Domečku jsou od září Montessori pracovny pro rodiče a děti ve věku od jednoho a půl do tří let a pro děti od tří do šesti let a zájem rodičů vysoce překročil kapacitní možnosti. Dovolím si jedno srovnání. V přibližně desetkrát větších Pardubicích funguje Montessori ZŠ už patnáctým rokem. Díky omezené kapacitě budovy, ale jen první až pátý ročník. Každoročně mají více než desetinásobný převis poptávky na umístění prvňáčků. Teprve loni v září město Pardubice rozhodlo, že Montessori škole dají celou budou, aby děti mohly jít až do devátého ročníku. V tomto ohledu děkujeme prozíravosti našich hořických zastupitelů. Věřím, že Montessori ZŠ našemu městu přinese nový impuls a že by se Hořice mohly stát centrem moderního vzdělávání našeho regionu.

Co je na Montessori způsobu vzdělávání tak inovativního?
Základním rozdílem, viditelným na první pohled, je asi to, že se neučí frontálně. Tedy tak, jak to zažila většina z nás, kdy děti sedí v lavicích a sledují učitele u tabule. Druhým rozdílem je to, že pedagog je průvodcem, tedy děti výukou “provádí” a motivuje je, aby samy měly zájem o nové informace. Netlačí na to, aby všechny děti v jeden okamžik uměly to stejné. Každé dítě má své tempo. Je to logické, uvědomme si, že díky odkladům mohou v jedné třídě být děti věkově hodně vzdálené. Jiné tempo bude mít skoro osmiletý prvňáček a jiné krátce šestiletý. Je to náročnější pro pedagoga, ale úžasně fungující pro děti. V Montessori navíc máme tzv. trojročí, tedy spojené třídy např. prvňáčků, druháků a třeťáků. Takže děti slyší stejnou věc třikrát. Kdo chce, může být napřed, jinému pomůže to, že mu to vysvětlí spolužák svými slovy. Často funguje “wow” efekt, kdy si na řešení dítě přijde samo. Je úžasné sledovat, jak děti takové učení baví.

Co považujete za největší hendikep standardního systému vzdělávání oproti Montessori výuce?
Víte, naše školství se za posledních téměř 250 let od Marie Terezie zase tolik nezměnilo. Jeho cílem je vlastně průměrovat. Vysvětlím Vám to na příkladu: Já jsem jako dítě byl velmi dobrý v matematice a fyzice a “kulhal” jsem v češtině. Takže moji rodiče se mnou pilovali vyjmenovaná slova, shodu podmětu s přísudkem a podobně. Matematiku, ani fyziku se však se mnou nikdy neučili. Ale bylo to takto správně? Nebylo by lepší, kdyby mě podporovali i v matematice a netlačili pouze na češtinu? V osmé třídě jsem vyhrál matematickou olympiádu, můj spolužák byl druhý. Jeho rodiče ho však v matematice podporovali a on dnes přednáší na renomované zahraniční univerzitě…

Jak si představujete moderní výuku vy osobně?
Každé dítě má nějaký talent a moderní školství se tyto talenty snaží podporovat, rozvíjet. Klasické školství, jakým jsme sami prošli, je založeno na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole - já tomu říkám jedním slovem: “průměrování”. Moderní školství je naopak založeno na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů. Nejde o nadrilované poznatky, ale o to, aby děti uměly tyto znalosti používat.
Podívejte se například na Finsko. Před zhruba deseti lety tam razantně změnili systém státního školství a učí se tam velmi podobně, jako to navrhovala Maria Montessori. A dnes jsou Finové prakticky ve všech srovnáních nejlepší na světě. Pojďme obdobnou cestou, zvláště, když vidíme, že to jinde funguje.
Na závěr bych rád citoval Alberta Einsteina: “Hodnota vzdělání netkví v tom, že se naučíte mnoho faktů, ale v tom, že vycvičíte mozek, aby myslel.”

Autor: Veronika Peclinovská, zdroj: https://jicinsky.denik.cz